Evidence pracovní doby, přesčasy a dovolená

Na tomto místě se dostáváme k jednomu z ústředních bodů v rámci zaměstnávání ve školách. Nadále je pracovní doba pedagogických pracovníků členěna na dvě rovnocenné části – přímá pedagogická činnost (pro případ učitelů překládejme „vyučovací hodiny“) a práci související s přímou pedagogickou činností.

Důrazně upozorňujeme zejména na následující aspekt rozvrhování pracovní činnosti – pokud je výše uvedená „práce související“ stanovena před či za výkon přímé činnosti či minimálně do stejného dne, zatímco jiný den zůstává jako volný, promítne se toto nastavení pracovní doby nepříznivě do objemu pracovněprávních nároků daného zaměstnance. „Nepracovní“ dny totiž nejsou považovány za nárokové, co se týče dovolené či náhrady v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Na druhou stranu je ale třeba říci, že naopak není přípustné rozvrh pracovní doby vytvořit tak, že odpracované hodiny práce související zaměstnavatel rozvrhne do všech pěti pracovních dnů, přestože daný pracovník práci reálně nevykonává. Je třeba pamatovat na místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě (ač toto lze dohodou přesunout) apod.

Co se týče činností v rámci prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, vyhláška uvádí jejich příkladný výčet. Jedná se o přípravu učebních pomůcek, hodnocení prací, výkon funkce třídního učitele, účast na poradě a další. To, že zákonodárce předkládá zaměstnavateli výčet volitelných resp. „zadatelných“ činností, však v žádném případě neznamená, že pedagogickému pracovníku nemůže zaměstnavatel nařídit výkon činnosti jiné, ve vyhlášce výslovně neuvedené (zde lze příkladem uvést ne zcela neobvykle vyžadovanou práci na tvorbě ŠVP). Na druhou stranu demonstrativnost výčtu nelze chápat tak, že ředitel např. nařídí „svému“ učiteli, aby došel vyzvednout balík na poštu. Práce související s přímou pedagogickou činností pochopitelně nesmí vybočit z druhu práce, který je sjednaný v pracovní smlouvě.

Lecke tartalom
0% kész 0/3 lépés