Povinnosti dopravce při zaměstnávání řidičů

Povolání řidičů nákladních automobilů, a stejně tak řidičů autobusů na linkách se spoji nad 50 km, upravuje řada speciálních právních předpisů, některé s vnitrostátní a některé s mezinárodní působností. Společnosti, jejichž předmětem podnikání je doprava, musejí při organizování práce řidičů zohlednit všechny tyto zvláštní předpisy. Níže uvedený text může napomoci při řešení náročného úkolu, kterým je vyhovět národní i mezinárodní legislativě při zaměstnávání řidičů kamionové dopravy a autobusové dopravy se spoji nad 50 km.

Všechny uzavřené pracovněprávní vztahy (pracovní poměry na základě uzavřené pracovní smlouvy) musejí odpovídat požadavkům zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP). Zejména vznik pracovního poměru, práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru, ale i ukončení pracovního poměru jsoureguloványjeho ustanoveními. Organizace práce a pracovních postupů je potom záležitostí i jiných právních předpisů, jako například nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, mezinárodní předpis (ES) 561/2006, o harmonizaci některých předpisů v silniční dopravě, a v neposlední řadě opět vnitrostátní nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

Specifika uzavření pracovní smlouvy se projevují již v krocích, jež předcházejí uzavření pracovního poměru. Je jen málo povolání (a řidiči mezi ně patří), kde zákoník práce ukládá povinnosti ještě před uzavřením pracovního poměru.