Zpětná vazba

Přestože si to většinou ani neuvědomujeme, zpětná vazba je všude kolem nás. Díky ní například dokážeme stát na nohou, aniž bychom spadli. Pomocí senzorů polohy, jakými jsou například oči, vyhodnocuje mozek naši polohu a stimuluje jednotlivé svaly tak, abychom udrželi rovnováhu. Můžete se sami přesvědčit, že je mnohem obtížnější udržet rovnováhu, když zavřete oči a někdo do vás strčí. Dochází totiž k rozpojení informačního kanálu mozku
a senzorů zraku a ztrátě zpětné vazby. Jak je možné, že někteří rovnováhu přesto udrží? Oko není jediným senzorem polohy. Mozek vyhodnocuje polohu také například pomocí tekutiny ve vnitřním uchu. Rozpojení zpětné vazby je velmi patrné v bezvědomí, kdy se lidské tělo skácí k zemi.

Zpětná vazba (také zpětnovazební smyčka) je termín pro situaci (mechanismus, elektronický obvod), kdy výstup nějakého systému ovlivňuje zpětně jeho vstup. Nejčastěji se tento pojem používá v kybernetice, elektroakustice, průmyslové regulaci, automatizaci, ale také obecně v technice, v biologii, ekonomii, ekologii, systémové dynamice a dalších oborech. Norbert Wiener, považovaný za zakladatele kybernetiky, přirovnával zpětnovazební smyčku ke slepecké holi, která dává slepci zpětnou informaci o jeho pohybu a ovlivňuje tak jeho pohyb následující.