Chráněný trh práce

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců a s nimiž Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tato dohoda se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky ÚP, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Jde o novou úpravu, kterou zavedla novela ZZ zákonem č. 327/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018.

Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců podle odst. 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou OZP, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem – vyhláškou č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Hlavní výhodou a přínosem zaměstnavatele uznaného za zaměstnavatele na chráněném trhu práce je možnost poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Tím má zaměstnavatel zajištěn odbyt svých výrobků a služeb – jde tedy o důležitou podporu podnikání a fungování tohoto zaměstnavatele v podnikatelském prostředí. (Podrobně jsme se plněním povinného podílu zaměstnávání OZP zabývali v 3. lekci.)

Dohoda o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce

Dohoda o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce je novinkou zavedenou v rámci zmíněné novelizace této oblasti právní úpravy od 1. 1. 2018. Dohoda se uzavírá na 3 roky. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato na dobu neurčitou.

Podmínky pro uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uvádí § 78 ZZ, kde jsou rovněž uvedeny možné výjimky v případě nesplnění některých podmínek.

Základní podmínkou pro uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce je skutečnost, že tento zaměstnavatel zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření dané dohody více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců.

Dohodu lze se zaměstnavatelem dále uzavřít za podmínky, že ke dni podání žádosti o její uzavření nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP, ke dni podání žádosti není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu.

Další podmínkou pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele je skutečnost, že v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu či poštovní poukázkou, dále že zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou OZP, na pracovištích, jež nejsou jejich bydlištěm, a neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval jejich závazek poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy či platu v rozporu s dobrými mravy.

Důležité

Pro uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce je podstatná i podmínka, že tomuto zaměstnavateli nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti či inspekce práce.

U této podmínky stanoví zákon výjimku: Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout splnění podmínky o pravomocném neuložení pokuty za správní delikt či přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč a zaměstnavatel zároveň podal žádost o uzavření dohody o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Obsahové náležitosti žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele stanoví zákon o zaměstnanosti, spolu s podstatnými náležitostmi dohody o uznání zaměstnavatele. Žádost obsahuje vedle identifikačních údajů zaměstnavatele také místo a předmět jeho podnikání či místo a předmět činnosti, informaci o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo informaci o hospodaření, dále počet OZP, které se podle předmětu podnikání či předmětu činnosti na tržbách podílejí, a rovněž informaci o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele s uvedením celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele a počtu zaměstnanců, kteří jsou OZP, včetně doložení této skutečnosti.

Poznámka:

Vzor žádosti o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce je zveřejněn na integrovaném portálu MPSV:  https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-uzavreni-dohody-o-uznani-zamestnavatele-za-zamestnavatele-na-chranenem-trhu-prace  (viz dále kapitola 4. Odkazy)

Se zaměstnavatelem na chráněném trhu práce pak uzavírá Úřad práce na základě jeho žádosti dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Vedle identifikačních údajů účastníků obsahuje dohoda alespoň dobu, na kterou je uzavřena, závazek zaměstnavatele plnit v průběhu její účinnosti podmínky, jež zákon pro její uzavření stanoví, dále závazek zaměstnavatele předkládat Úřadu práce roční zprávu o své činnosti, a to vždy do 15. 7. následujícího kalendářního roku. V dohodě musí být rovněž obsažena povinnost zaměstnavatele oznámit ÚP, že nesplnil některý ze závazků sjednaných v dohodě nebo že přestal splňovat některou z podmínek stanovených zákonem pro její uzavření. Důležité je také uvedení podmínek, na jejichž základě lze dohodu vypovědět.

Roční zpráva o činnosti zaměstnavatele, která se vždy do 15. 7. následujícího kalendářního roku předkládá Úřadu práce, musí obsahovat:

  • informace o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele v průměrných čtvrtletních přepočtených počtech v členění podle charakteru postižení, jejich počet včetně doložení skutečnosti, že jsou zaměstnanci osobami se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti doloženým skutečnostem;
  • informace o předmětu podnikání zaměstnavatele a o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo o předmětu činnosti zaměstnavatele a o jeho hospodaření včetně počtu OZP, jež se podle předmětu podnikání či předmětu činnosti na tržbách podílejí;
  • popis pracovních činností, na kterých se osoby se zdravotním postižením podílely;
  • počet OZP pracujících převážně u zákazníka, v provozních prostorách zaměstnavatele či mimo ně;
  • počet osob se zdravotním postižením pracujících ve svém bydlišti;
  • informace o plnění podmínek stanovených zákonem pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele a závazků sjednaných touto dohodou.

Zákon stanoví důvody pro možnost výpovědi dohody o uznání zaměstnavatele. Lze je rozdělit do 2 skupin: První tvoří důvody, kdy Úřad práce může (ale nutně nemusí) podle svého uvážení dohodu o uznání zaměstnavatele vypovědět, a do druhé patří důvody, kdy je ÚP ze zákona povinen dohodu o uznání zaměstnavatele vypovědět.

Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele může vypovědět, jestliže zaměstnavatel přestane splňovat podmínku pro její uzavření spočívající v pravomocném neuložení pokuty za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti či inspekce práce, pokud výše pokuty přesáhla 50 000 Kč, nebo jestliže zaměstnavatel nesplnil závazek předložit roční zprávu o činnosti zaměstnavatele, a to ani na základě výzvy ÚP.

Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele musí vypovědět:

  • jestliže zaměstnavatel přestane splňovat některou z nutných podmínek pro její uzavření, kdy:
    • je pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP;
    • je v likvidaci nebo bylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu;
    • uzavírá se zaměstnanci, kteří jsou OZP, smlouvy, z nichž vyplývá jejich závazek poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy či platu v rozporu s dobrými mravy;
    • po dvě po sobě jdoucí kalendářní čtvrtletí nezaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců;
    • nevyplácí nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, mzdu či plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu nebo poštovní poukázkou;
    • nezaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, jež nejsou jejich bydlištěm;
  • nebo opakovaně uvedl v roční zprávě o činnosti zaměstnavatele nepravdivé údaje.

Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Ten je až do uplynutí výpovědní doby oprávněn poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání OZP.

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce

Vedle možnosti poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání OZP je dalším důležitým nástrojem podpory zaměstnávání těchto osob pro zaměstnavatele uznané za zaměstnavatele na chráněném trhu práce možnost získat finanční příspěvek na podporu zaměstnávání OZP.

Podle již zmíněné novely ZZ, provedené zákonem č. 327/2017 Sb., je s účinností od 1. 1. 2018 nově příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce upraven v § 78a ZZ.

Příspěvek je poskytován zaměstnavateli, s nímž ÚP uzavřel dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Poskytuje se formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy či platy a dalších nákladů. K jeho poskytování je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy či platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je OZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, jež zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu daného zaměstnance. Tento příspěvek však může s účinností od 1.1.2020 činit nejvýše 12 800 Kč (dříve nejvýše 12 000 Kč), jde-li o osobu se zdravotním postižením v I., II. nebo III. stupni invalidity a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.

Skutečně vynaložené prostředky na mzdy či platy se dále pro účely stanovení výše příspěvku snižují o částku odpovídající výši:

  • poskytnuté naturální mzdy;
  • srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, či příspěvku zaměstnance na stravování; nebo
  • náhrady mzdy či platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Maximální částku příspěvku může vláda zvýšit nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji minimální mzdy, mzdové úrovně a životních nákladů.

K příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce zaměstnavateli rovněž náleží paušální částka 1 000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením (vč. osob zdravotně znevýhodněných) na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání OZP v kalendářním čtvrtletí, za něž o poskytnutí příspěvku žádá.

Zaměstnavatel může navíc v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další nákladyvynaložené na zaměstnávání OZP v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Toto zvýšení může být poskytnuto maximálně v částce představující rozdíl mezi 12 800 Kč a poskytnutým příspěvkem na 1 zaměstnance, jenž je OZP; zvýšení se však nevztahuje na osoby zdravotně znevýhodněné. Zvýšení příspěvku nelze uplatnit ani na osobu se zdravotním postižením pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je OZP a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

Další náklady, o něž lze podle uvedených podmínek příspěvek zvýšit, představují:

  • náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů;
  • náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním OZP, jimiž jsou náklady na dopravu zaměstnanců – osob se zdravotním postižením – na pracoviště a z pracoviště, nebo náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků;
  • náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na:
    • pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání OZP;
    • přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením;
    • pořízení komunikačních a orientačních pomůcek;
    • přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných či hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením; nebo
    • výstavbu či rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání OZP, včetně nákladů na počítačové vybavení.

Uvedený příspěvek, včetně paušální částky a případného zvýšení, se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele.

Poznámka:

Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nemá zaměstnavatel v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění:

  • s výjimkou případů, kdy bylo zaměstnavateli povoleno splácení ve splátkách a není se splácením v prodlení nebo bylo povoleno posečkání daně; nebo
  • součet nedoplatků zaměstnavatele, s uvedenými výjimkami, k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za něž o poskytnutí příspěvku žádá; nebo
  • je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil ÚP sám; uhrazení nedoplatku je povinen krajské pobočce doložit.

Důležité

Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce. Dále se příspěvek zaměstnavateli neposkytne po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt či přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty přesáhla 50 000 Kč, a to na vyšší počet zaměstnanců, kteří jsou OZP, než jaký zaměstnavatel zaměstnával ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty.

Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku je jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy či platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a dále doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je OZP, pokud došlo ke změně oproti dříve doloženým skutečnostem při žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele.

Zákon uvádí i případy, kdy není možné příspěvek za zaměstnance, který je OZP poskytnout. Nelze ho například poskytovat na zaměstnance, jenž je osobou se zdravotním postižením, a to:

  • za kalendářní čtvrtletí, ve kterém ÚP na tohoto zaměstnance poskytuje jiný příspěvek;
  • za kalendářní čtvrtletí, v němž byl daný zaměstnanec poživatelem starobního důchodu;
  • za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl na tohoto zaměstnance zaměstnavateli poskytován příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP;
  • za kalendářní čtvrtletí, v němž zaměstnanec, se kterým nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce; nebo
  • za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec agentury práce, jenž je OZP, dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o poskytnutí příspěvku (pokud zaměstnavatel příslušné podmínky splňuje), jakož i o jeho neposkytnutí (nejsou-li podmínky splněny).

Poskytnutý příspěvek (nebo jeho poměrnou část) je zaměstnavatel povinen vrátit, jestliže mu byl vyplacen na základě nesprávných údajů neprávem či v nesprávné výši. Obdobně je povinen vrátit příspěvek (nebo jeho poměrnou část), byl-li mu poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce či v případě, kdy Úřad práce zjistil, že zaměstnavatel přestal splňovat některou z podmínek stanovených pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele.

O povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. Nárok na vrácení poskytnutého příspěvku či jeho poměrné části zaniká uplynutím 5 let ode dne jeho poskytnutí zaměstnavateli.

Důležité

Ministr práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky neexistence daňových nedoplatků k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesahujících 10 000 Kč, pokud jde o nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků zaměstnavatele (do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po příslušném kalendářním čtvrtletí).

Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky neexistence daňových nedoplatků, pokud jde o výši součtu nedoplatků zaměstnavatele, která k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí přesáhla 10 000 Kč.

Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do konce 2. kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za něž se o poskytnutí příspěvku žádá, prokazuje-li splnění podmínky zaměstnavatel sám. Zjišťoval-li splnění podmínky neexistence daňových nedoplatků Úřad práce, musí být žádost ministerstvu doručena nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o svých nedoplatcích dozvěděl od krajské pobočky ÚP.