Dodržování školské legislativy na všech úsecích

Školská legislativa je poměrně náročná, rozsáhlá a také se často mění, což její kontrolu ztěžuje. Přehled nejdůležitějších předpisů školské legislativy nalezneme na webových stránkách MŠMT: https://www.msmt.cz/mladez/prehled-nejdulezitejsich-pravnich-predpisu.

Stejně tak je problematické to, že se na velkých školách týká mnoha pedagogů, přičemž na kontrolu jejího dodržování může dohlížet zejména ředitel školy, který má ovšem desítky dalších povinností, a pak zástupce (zástupci) ředitele, kteří ovšem mají také jiné povinnosti včetně vlastní výuky.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že hlavní náplní činnosti školy je výuka, která by měla probíhat nejen dle předpisů, ale také kvalitně, moderně (s využitím moderních pomůcek) a tak, aby byla pro žáky zajímavá, prakticky využitelná.

Kontrola dodržování školské legislativy se tak dotýká samotné podstaty škol. V podstatě lze říci, že probíhá kontinuálně během celého roku.

Pokud kontrola probíhá jen jednorázově a ojediněle, je velký problém přijmout nápravná opatření včas (například pokud na konci pololetí zjistíme, že učitel neprovedl během celého pololetí ani jednu klasifikaci, již to půjde jen těžko napravit). Proto je vhodné nastavit v pedagogickém procesu častější kontroly.

Základní předměty kontroly v oblasti školské legislativy v pedagogickém procesu jsou:

  • kvalita pedagogické činnosti – to se děje pomocí hospitační činnosti, které jsme se již věnovali podrobně; ta by měla probíhat kontinuálně a pravidelně během celého školního roku;
  • kvalita vedení školní dokumentace ve školní matrice – ta musí být vedena dle skutečnosti, aktualizovaná, v rozsahu, který je stanoven § 28 školského zákona, a způsobem, který nařizuje zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (GDPR); zde je potřeba si uvědomit, že za školní matriku odpovídá plně ředitel, údaje ale shromažďují převážně učitelé, kteří si často neuvědomují, jaké problémy může přinést neoprávněný rozsah nebo nevhodné zacházení s osobními údaji; toto by mělo být kontrolováno na začátku školního roku (aktualizace údajů) a následně minimálně na konci pololetí;
  • dodržování zásad hodnocení výsledků vzdělávání žáků – základní zásady stanovuje § 69 školského zákona a dále vyhlášky MŠMT o vzdělávání v jednotlivých typech škol. Škola na základě těchto předpisů vydává Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, což je interní předpis, jehož dodržování je velmi důležité, protože zajišťuje žákům férové a spravedlivé hodnocení výsledků vzdělávání; vedení školy by na jeho základě mělo kontrolovat zejména:
    • četnost známek průběžné klasifikace – stává se, že učitel hodnotí pololetní práci žáka na základě jedné či dvou známek nebo popisného hodnocení omezeného počtu prací. Učitelé argumentují tím, že žáka nehodnotí jen za testy a samostatné práce, ale že posuzují komplexní práci žáka při výuce. Neuvědomují si však to, že rodiče nemají tyto informace, a tak mohou mít někdy zcela zkreslenou představu o tom, jak jejich dítě pracuje a jak je a bude hodnoceno – například dítě má ze samotných prací známky 1 a 2, ale na vysvědčení dostane 3 s odůvodněním, že ve třídě zlobí, nedává pozor a nepracuje. Takové zdůvodnění ovšem neobstojí nejen proto, že rodiče o tomto nebyli informováni, ale i proto, že hodnocení se má týkat výsledků vzdělávání, ne jeho průběhu a zejména kázně – k tomu slouží hodnocení z „chování“. Je tedy velmi žádoucí, aby vedení škol kontrolovalo četnost hodnocení (ať už známkami, či jinou formou) a ověřovalo si, že jsou rodiče informováni o výsledcích vzdělávání během celého školního roku; doporučuji toto kontrolovat vždy ve čtvrtletí, neboť lze ve druhém čtvrtletí přijmout nápravné opatření;
    • úměrnost pololetní klasifikace – zda hodnocení za příslušné pololetí odpovídá průběžným výsledkům vzdělávání (viz bod výše); je třeba kontrolovat na konci pololetí před vydáním vysvědčení;
    • zapisování klasifikace do žákovské knížky – ať už školy používají elektronickou žákovskou knížku (což je dnes již většina škol), nebo klasickou papírovou, vedení školy by mělo mít přehled o tom, zda do ní učitelé zapisují známky; zákonní zástupci a také žáci mají právo být informováni o průběžném hodnocení a nezapisování známek není žádoucí; doporučuji toto kontrolovat vždy ve čtvrtletí, neboť lze přijmout ve druhém čtvrtletí nápravné opatření;
    • nepoužívání pomocných znamének plus a minus učiteléna mnoha školách používají pomocná znaménka plus a minus, neboť jim pětistupňová klasifikace nevyhovuje; jakkoliv může vedení tento důvod chápat, faktem je, že příslušné vyhlášky takovou klasifikaci neznají, a tedy neodpovídá předpisům a nesmí být používána; toto se ukáže při kontrolách výše uvedených bodů;
  • kvalita vedení žákovské dokumentace (sešitů či portfolií) – ať už učitel používá pro záznamy z hodin sešity, či žákovská portfolia (popřípadě kombinaci obojího), měl by mít přehled o tom, jaká je kvalita vedení těchto záznamů u žáků; nejde o to, aby všechny záznamy byly „jako malované“, ba je chybou na základě toho hodnotit žáky – často pak vychází lépe pečlivé dívky, které sešit vedou s nesmírnou důsledností, která je někdy až na překážku (kdo z učitelů se nesetkal s tím, že žák několik minut doslova kreslí nadpis, zatímco ostatní žáci již mají hotový celý zápis); jde však o to, aby učitel věděl, že zápisy jsou úplné a dle potřeb doplňované i v případě absence; doporučuji toto kontrolovat vždy v rámci hospitace, popřípadě pohospitačního rozhovoru;
  • vzdělávání podle školních vzdělávacích programů – ŠVP je základní dokument školy z hlediska obsahu vzdělávání a je zcela závazný. Není možné, aby učitelé svévolně rezignovali na výuku dle ŠVP; pokud je třeba obsah učiva upravit, je nutné revidovat ŠVP; vedení školy by měla kontrolovat obsah vzdělávání, k čemuž slouží jednak hospitační činnost, dále pak například kontrola záznamů v třídních knihách a výše uvedená kontrola hodnocení výsledků vzdělávání; doporučuji toto kontrolovat vždy v rámci hospitace, popřípadě pohospitačního rozhovoru, nebo namátkově.

Ovšem nejen vzdělávání žáků je předmětem školské legislativy. Stejně tak je třeba kontrolovat výchovně-vzdělávací proces ve školní družině či školním klubu, kde je třeba se zaměřit zejména na:

  • kvalitu pedagogické činnosti – to se děje pomocí hospitační činnosti, které jsme se již věnovali podrobně; ta by měla probíhat kontinuálně a pravidelně během celého školního roku;
  • dodržování celoročního plánu činnosti školní družiny –ŠD či ŠK by měly mít zpracovaný celoroční plán své činnosti, v rámci něhož by mělo být uvedeno, jaká bude celoroční činnost, jaké akce proběhnou, kdy a v jakém rozsahu; jeho dodržování je vhodné kontrolovat při hospitační činnosti v ŠD, popřípadě při poradách rozšířeného vedení školy, kterého by se vedoucí těchto součástí měli účastnit;
  • dodržování časů, ve kterých jsou ŠD či ŠK otevřeny – tyto součásti školy jsou otevřeny brzy ráno, popřípadě do pozdního odpoledne, což někdy svádí pracovníky těchto součástí ke zkracování doby, ve které jsou ŠD či ŠK otevřeny; toto je vhodné kontrolovat namátkově, popřípadě následně zjišťovat dotazníkem rodičům využívajícím služeb ŠD či ŠK;
  • vedení dokumentace ŠD, zejména třídní knihy mělo by být kontrolováno pravidelně, doporučuji vždy na konci kalendářního měsíce.