Fáze hospitací

V rámci hospitační činnosti můžeme rozlišovat různé fáze. Ne vždy musí být naplněny všechny, nicméně u těch základních je zřejmé, že by bez nich hospitace neměla smysl.

Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé fáze hospitace:

  1. plánování – probíhá na základě plánu kontrolní a hospitační činnosti, byť samozřejmě může dojít i k hospitacím dle aktuální situace (například na základě podnětu žáků, rodičů, ČŠI a podobně);
  2. předhospitační rozhovor – výše jsme se věnovali tomu, zda je lepší jít na hospitaci „přepadovou“ bez ohlášení, nebo ohlášenou předem, nebo dokonce na pozvání; obecně lze však říci, že obojí je možné a na obojí má ředitelé právo, v podstatě lze říci, že toto rozhodnutí se odvíjí od cíle hospitace a aktuálnosti situace; jednou z výhod ohlášené hospitace je možnost předhospitačního rozhovoru, který může mít různou délku, nicméně minimálně by měl být jeho předmětem cíl hodiny, základní přehled o učivu, metodách a formách; tento rozhovor není vždy nutný, ale i když neproběhne, je dobré doptat se hospitovaného předem na tyto informace, aby mohl hospitující věnovat těmto bodům pozornost a mohl porovnávat záměry s tím, jak jsou plněny;
  3. příprava na hospitaci – může být různá dle cílů hospitace a její povahy; například hospitující zjišťuje, zda byl na hospitaci jiný člen vedení, popřípadě s jakými výsledky, zda je učivo v souladu se ŠVP, připraví si záznamový arch a případně další pomůcky;
  4. vlastní hospitace – jak již bylo uvedeno, hospitace by měla mít pevná a všem známá pravidla, mezi kterými by mělo být:
    • včasný vstup ho hodiny – pozdní vstup je rušivý;
    • úvodní sdělení žákům – přivítání, sdělení toho, proč jsem v hodině (není vhodné se beze slova posadit k žákům);
    • nezasahování do průběhu hodiny;
    • sledovat nejen práci učitele, ale zejména práci žáků;
    • vhodně zakončit hospitaci, rozloučit se, je vhodné stručně shrnout práci žáků (nikoliv učitele), případně žáky pochválit.
  5. vyhodnocení hospitace – před pohospitačním rozhovorem si sám hospitující ujasňuje, co viděl, jaký byl dopad práce učitele na žáky a zda byly naplněny cíle, zda formy a metody práce byly vhodně použité a směřovaly k naplnění cíle; toto se samozřejmě často děje již v průběhu hospitace a pořizování záznamu z ní;
  6. pohospitační rozhovor – patří mezi nejdůležitější části celého procesu a zároveň mezi nejnáročnější; detailněji se mu budeme věnovat v příslušné kapitole níže;

Pokud jsou stanovena nějaká opatření, je třeba, aby hospitující sledoval, zda jsou naplňována. Po jejich naplnění je vhodné provést následnou hospitaci, v rámci které je sledováno, jak se pedagog v dané oblasti či daných oblastech zlepšil, zda došlo k pozitivnímu posunu.