Jak předcházet nedostatkům? Řiďte se doporučeními České školní inspekce!

Na základě dostupných zjištění ČŠI každoročně doporučuje, na co by se měly školy zaměřit. Níže najdete oficiální doporučení vyplývající ze zprávy v rámci školního roku 2018/2019.

Mateřské školy

  • Další vzdělávání pedagogů zaměřit zejména na pedagogickou diagnostiku i její další využívání a na vzdělávání dětí mladších tří let, věnovat pozornost rozvoji komunikačních dovedností pedagogů.
  • Jasně stanovit mechanismy pro jednání se zákonnými zástupci dětí a pro jejich efektivní zapojení do realizace individualizovaného vzdělávání. Vést s nimi průběžný dialog o prospívání dítěte, jeho rozvoji a učení (tzn. pravidelnou individuální konzultační činností, prací s portfoliem dítěte aj.).
  • Nepřímou pedagogickou činnost učitelů efektivně využívat pro kvalitní přípravu na vzdělávání, vedení funkční pedagogické diagnostiky, systematické plánování individualizace vzdělávání a pečlivou přípravu didaktických pomůcek, které zohledňují individuální potřeby dětí.
  • Využívat vhodné aktivizační postupy a metody vzdělávání, zaměřit se na kvalitní zpětnou vazbu poskytovanou dětem. Podporovat rozvoj osobnosti dítěte, přiměřeně posilovat jeho autonomii, vytvářet dostatek možností k sebevyjádření, sebehodnocení i hodnocení druhých.
  • Aplikovat účelné metody grafomotorické prevence, zaměřit se na cílené postupy, které na podkladě pedagogické diagnostiky vycházejí z individuální úrovně jemné motoriky dětí.
  • Děti mladší tří let pokud možno nezařazovat do věkově smíšených tříd, ale raději vytvářet samostatné třídy, nebo alespoň třídy pro děti od dvou do čtyř let.
  • Věnovat maximální pozornost pedagogickému řízení školy. Systematicky vyhodnocovat práci učitelů a z výsledků vyvozovat závěry pro jejich další činnost. Dopad DVPP sledovat v pedagogickém procesu, vyhodnocovat jeho efektivitu a přijímat další potřebná opatření. V rámci možností některé činnosti (které s pedagogickým procesem souvisí jen nepřímo) delegovat na další pracovníky.
  • Realizovat vnitřní evaluační systém, který systematicky, komplexně i objektivně vyhodnocuje práci školy, identifikuje rizika a vede k přijímání účinných opatření ke zlepšování kvality její činnosti.
  • Vlastní hodnocení školy propojovat s hodnocením ČŠI, aktivně a efektivně pracovat s výstupy z inspekční činnosti, důsledně a systematicky přijímat adekvátní opatření ke zlepšování činnosti školy. Zvážit aktivní zapojování rodičů do autoevaluačních aktivit.
  • Přijímat včasná preventivní opatření ke snižování vysokého počtu dětí s odkladem školní docházky systematickou a funkční diagnostikou, případně včasnou intervencí ve spolupráci s rodiči a v případě potřeby i ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními. Systematicky podporovat grafomotorické a komunikační dovednosti dětí. Případnou celkovou či sociální nezralost dětí včas, v průběhu celé předškolní docházky, kompenzovat adekvátními opatřeními. Vyhodnocovat jejich účinnost a v případě potřeby spolupracovat s příslušnými odborníky (SPC, PPP, OSPOD apod.). Realizovat vzdělávací aktivity, které efektivně podporují osobnostní rozvoj dětí před nástupem do ZŠ, například: logopedická prevence, realizace edukativně stimulačních skupin ve spolupráci s rodiči, experimentování a badatelské učení, rozvoj tvořivosti apod.

Základní školy

  • Nastavit autoevaluační mechanismy tak, aby poskytovaly škole zpětnou vazbu ke korekci vlastní činnosti a současně sloužily jako východisko pro její další směřování. Výsledky vlastního hodnocení zohledňovat v aktualizaci strategie a koncepce rozvoje školy, ze kterých vychází ŠVP.
  • K vlastnímu hodnocení školy lze využít Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v modifikaci pro základní vzdělávání.
  • Usilovat o vytvoření komunikační platformy pro všechny relevantní aktéry. Zejména však s důrazem na učitele, rodiče a žáka.
  • Za pomocí standardizovaných a anonymizovaných dotazníků sledovat a vyhodnocovat potřeby a postoje pedagogických i nepedagogických pracovníků.
  • Uvnitř školy nevytvářet třídy podle socioekonomického zázemí žáků či jejich studijních výsledků.
  • Využívat sdíleného vedení tak, aby ředitel školy měl více prostoru pro řízení pedagogického procesu, realizaci hospitací a podporu profesního rozvoje pedagogů. Zapojit např. předsedy předmětových komisí do hospitační činnosti, neslučovat funkce členů vedení školy se specializovanými činnostmi.
  • Systematicky zabezpečovat požadovanou úroveň kvalifikace pro učitele i vedení škol. V této souvislosti by měl ředitel dostatečně motivovat zaměstnance k dalšímu rozvoji a prohloubení kvalifikace jednotlivých pedagogů.
  • Plánovat obsah kurzů dalšího vzdělávání pro učitele i ředitele s ohledem na jejich individuální potřeby. Zároveň však zohledňovat širší kontextuální souvislosti, ve kterých konkrétní škola působí. Příkladem může být častější zastoupení kurzů zabývajících se prací s žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí.
  • Využívat vzdělávání pro sborovny, pokud je k dispozici, podporovat mezipředmětovou spolupráci a přípravu komplexnějších vzdělávacích projektů.
  • Vytvářet podmínky pro zlepšení psychohygieny a zvýšení pohody učitelů. Soustředit se na podporu začínajících pedagogů.
  • Zvážit příležitost pro částečnou eliminaci případných negativních dopadů neaprobované výuky účastí v komplexním projektu NIDV Systémová podpora. Ředitelům škol a učitelům jsou od školního roku 2019/2020 nabízeny různé vzdělávací aktivity cílené často přímo na uplatňování kvalitních výchovných a vzdělávacích strategií při výuce.
  • Snažit se o zvyšování spolupráce učitelů zejména i v méně konvenčních oblastech, například ve vzájemných hospitacích, mimoškolních aktivitách a ve spolupráci s učiteli dalších škol.
  • Vytvářet podmínky pro spolupráci žáků napříč ročníky i předměty, podporovat jejich motivaci zvýšením relevance výukových situací z hlediska praktického využití.
  • Při revizi ŠVP se důsledněji držet očekávaných výstupů dle RVP ZV a nezařazovat učivo podle jeho zpracování v učebnicích. Tento postup by pomohl zredukovat tlak na „probírání“ učiva na úkor rozvoje dovedností potřebných pro celoživotní vzdělávání, jako je například čtenářská či mediální gramotnost.
  • Věnovat pozornost modernizaci vybavení školy potřebného k naplňování ŠVP. Didaktický materiál včetně vybavení ICT aktivně využívat ve výuce nejen učiteli, ale i žáky.
  • Předcházet výskytu rizikového chování žáků včasnou prevencí. V případě některých škol se nabízí vzhledem k sociální skladbě žáků motivovat také rodiče. Zvážit zapojení školního asistenta či sociálního pedagoga.
  • Systematicky sledovat vzdělávací pokrok každého žáka a při plánování a realizaci výuky zohledňovat individuální potřeby jednotlivých žáků. Pravidelně poskytovat žákům účinnou zpětnou vazbu k jejich práci, využívat častěji ve vzdělávacím procesu formativní hodnocení. Vést žáky k tomu, aby si stanovovali vzdělávací cíle, formulovali očekávání od vlastní práce a ve vazbě na tyto stanovené cíle a očekávání prováděli sebehodnocení a vzájemné hodnocení. Reflektovat individuální specifika tak, aby i žáci se slabšími studijními předpoklady zažili úspěch.
  • Motivovat žáky k participaci na chodu školy prostřednictvím školního parlamentu či jiných školních aktivit. Dbát na to, aby školní parlament neplnil funkci pouze formálně zřízeného orgánu, ale umožňoval žákům v rozumné míře ovlivnit chod škol.

Střední školy

  • Účinně motivovat pedagogické pracovníky k jejich dalšímu profesnímu rozvoji. Využívat externí i interní vzdělávání, sebevzdělávání a pedagogickou spolupráci. Zaměřit se zejména na uplatňování aktivizačních metod ve výuce, formativní hodnocení žáků a spolupráci pedagoga s asistentem pedagoga.
  • Provádět systematickou autoevaluaci všech pedagogických procesů. Do této evaluace zapojit všechny aktéry vzdělávání (pedagogy, žáky, zákonné zástupce žáků). Pravidelně vyhodnocovat účinnost opatření přijímaných ke zkvalitnění vzdělávání.
  • Poskytovat efektivní podporu a pomoc začínajícím či novým pedagogům pro úspěšné zvládnutí adaptačního procesu.
  • Školní přijímací zkoušku rozšířit o ověřování obecných studijních předpokladů uchazečů o středoškolské vzdělání.
  • Důsledně uplatňovat všechna nastavená pravidla podporující pravidelnou školní docházku žáků.
  • Ve vyučování častěji uplatňovat organizační formy a metody, které vedou k aktivnímu přístupu žáků ke vzdělávání. Respektovat individuální potřeby žáků. Poskytovat účinnou pomoc žákům s potřebou podpůrných opatření.
  • Využívat formativní hodnocení jako prostředek účinné zpětné vazby žákům o dosažené úrovni jejich poznání a jako významný motivační prvek pro úspěšné další vzdělávání.
  • Identifikovat nadané žáky a umožnit jim intenzivní rozvoj v oblasti jejich nadání.
  • Vytvořit systém analýzy výsledků vzdělávání žáků, přijímat opatření pro zkvalitnění vzdělávacího procesu a vyhodnocovat jejich účinnost.