Jaké oblasti činí jedincům PAS největší obtíže

Klíčová je úzká spolupráce s rodinou a odborníky ze školského poradenského zařízení, případně dalšími lékaři, psychology, speciálními pedagogy.

Podobně je důležité na základě dlouhodobého pozorování poznat speciální vzdělávací potřeby konkrétního žáka s PAS. Přitom je nutné zaměřit se také na projevy problematického chování.

Pozor: Problematické chování není základním projevem PAS. Je potřeba jej považovat za signál, že je žák v nepohodě, že se děje něco, co mu nevyhovuje.

Snížená adaptabilita

Snížená schopnost přizpůsobovat se změnám je jedním z charakteristických znaků dítěte/žáka s PAS. Takové potíže se mohou ve škole objevit při změně činností, prostředí, změně požadavku na spolupráci, při změně osoby apod.

Příklady problematických situací

dopředu neohlášené suplování,

onemocnění či jiná absence spolužáka,

příchod nového jednice do kolektivu,

personální změna na pozici asistenta pedagoga apod.

Emoční reakce

Když je takový jedinec vystaven jakékoli změně, lze očekávat emoční reakci. Její intenzita může být různá – někteří projeví nelibost, jiní jsou rozzlobeni, mnohdy jdou až do afektu, jiní prožívají tenzi, další reagují útěkem ze situace.

Reakcí často bývá rigidní chování – např. určité specifické pohyby (kývání), „bušení“ hlavou do stolu, specifické proplétání prstů na rukou, vykřikování určitých slov.

Ve škole je třeba se sníženou adaptabilitou jedinců s PAS počítat. Nejvhodnější je problémům zcela předcházet, tedy co nejvíce minimalizovat změny. Ve školním prostředí jsou ale změny nutné a nevyhnutelné, proto je třeba na ně jedince s PAS připravovat. To by mělo být základním úkolem asistenta pedagoga. Vždy by přitom měl vycházet z podrobné znalosti žáka, kterému poskytuje podporu.

Příklad

Žák Petr ve škole v určitých situacích reagoval odchodem do šaten, kde strávil jednu vyučovací hodinu. Pracovníkům školy zpočátku nebylo jasné, co tímto chováním signalizuje. Žáka tedy pozorovali a zjistili, že takto reaguje na změny, a to ve dvou případech – když dojde k den dopředu neohlášenému suplování a když nemůže do třídy vstoupit jako první a obsadit pro sebe preferovanou lavici.

Na základě těchto zjištění se druhý případ podařilo velmi rychle vyřešit. Spolužáci dostali instrukce, aby do třídy vždy pustili Petra jako prvního. Situace se suplováním byla komplikovanější, postupně se ale za pomoci asistenta pedagoga, který s Petrem pracoval, podařilo vyřešit i toto.