Kombinované hodnocení a jeho výhody

Za školní hodnocení považujeme všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo jsou vypovídající úrovni zvládnutí probraného učiva. Můžeme říci, že se tím rozumí systematický proces, který hodnotí kvalitu a výkon, které žák vykazuje. Hlavním cílem školního hodnocení by mělo být zjištění úrovně vědomostí, dovedností a návyků žáka. Velmi významnou roli hraje ale také motivace žáka.

Základní funkce hodnocení:

  • Zpětná vazba pro učitele.
  • Zpětná vazba pro žáka.
  • Motivace žáka.
  • Podklady pro sledování pokroků žáka a evidence.
  • Doklad o aktuální úrovni vědomostí, dovedností a návyků žáka.
  • Doklad o připravenosti žáka na další učení.

Školní hodnocení je důležitou zpětnou vazbou pro žáka a hraje zásadní roli v motivaci k učení. Motivační složka je naprosto zásadní!  A začlenění do odlišného sociokulturního prostředí. Proto na něj učitelé musí klást vysoké nároky, zejména v rovině objektivity.

Školní hodnocení v našich podmínkách podléhá celé řadě subjektivních jevů, proto se může lišit, nejen napříč školami, ale v podstatě od učitele k učiteli. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází z úrovně jeho znalostí a podmínek jeho sociokulturního prostředí a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech. V praxi vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem je vhodným nástrojem hodnocení kombinované.

Známkou je vhodné hodnotit krátké úkoly či zadání, kde výsledek je jednoznačný. Je vhodné tuto variantu volit u úkolů, ve kterých může žák uspět a posílit tak motivaci k dalšímu učení.

Je vhodné, aby třídní učitel sdělil vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. Předcházíme tak případným xenofobním výpadům.

Slovní hodnocení umožňuje řekněme šířeji rozvést problematické oblasti. Zásady pro používání slovního hodnocení musí být i v případě žáka s odlišným mateřským jazykem v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, včetně předem stanovených kritérií.

Inspiraci nalezneme například v rámci projektu Cesta ke kvalitě, kterou realizoval v minulosti Národní ústav pro odborné vzdělávání. Výstupem projektu je příklad dobré praxe zásad pro stanovení celkového hodnocení žáka, propojení hodnocení slovního a klasifikace.

Vzorová předloha kombinovaného hodnocení žáka základní školy

Poznámka: Ke každé oblasti je vhodné konkretizovat pozitiva, rezervy a případná doporučení. Nezapomínejme, že slovní hodnocení je souhrnná písemná zpráva, ze které musí být zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu a k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům.

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný

neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný

uvažuje zpravidla samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

Velké problémy se samostatným myšlením

5 – nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení
úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 – uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 ZDROJ: Národní ústav pro odborné vzdělávání – dostupné z: http://www.nuov.cz/ae/zasady-pro-slovni-a-celkove-hodnoceni

Doporučení ke kombinovanému hodnocení

Jak můžeme získávat podklady pro kombinované hodnocení žáka?

  • Rozhovory se zákonnými zástupci žáka.
  • Rozhovory s žákem.
  • Rozhovorem s asistentem pedagoga.
  • Konzultací s dalšími pedagogy.
  • Konzultací se školským, poradenským pracovištěm.
  • Analýzou různých aktivit a úkolů, zadaných žákovi.
  • Soustavným, diagnostickým pozorováním žáka.
  • Různými typy zkoušek (ústní formy; písemné formy; praktické formy; pohybové formy;)
  • Různými typy písemných prací.
  • Rozhovorem se školním asistentem.
  • Rozhovorem s výchovným poradcem.
  • Rozhovorem se školním speciálním pedagogem.

V případě žáků s odlišným mateřským jazykem dodržujeme zásady pedagogického taktu, v praxi to znamená:

  • Zohledňujeme individuální podmínky žáka.
  • Neznámkujeme žáka, pokud je v absenci, déle než týden.
  • Nemělo by být cílem poukazovat na chyby a rezervy, ale zaměřovat se na to, co žák umí, v čem vyniká.
  • Je naprosto nepřípustné žáku s odlišným mateřským jazykem stanovovat samostudium pro celou, novou látku.
  • Žák musí mít dostatek času na prostudování chybějícího učiva, jeho osvojení, zažití, ale také procvičování.
  • Jakékoliv prověřování znalostí by mělo být až po dostatečném procvičení učiva.

Výhody kombinovaného hodnocení:

  • Je vhodné pro žáky, kteří nerozumí systému hodnocení v našich podmínkách – klasifikaci.
  • Samostatný, klasifikační systém nezahrnuje rozvoj osobnosti žáka a jeho znalostní úroveň.
  • Podporuje motivaci žáka.
  • Pomáhá podporovat pocit úspěšnosti.
  • Obsahuje případně doporučení, jak předcházet neúspěchu a jak neúspěch překonávat.