Kontrola bezpečnosti práce v dopravě

Kromě výše popsaných kontrolních složek (Policie ČR, Celní úřad) může být dopravce navštíven také inspektory inspekce práce. Zákon č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce (ZIP), upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku zaměstnanosti, dodržování a ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek, dále stanovuje působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti inspektorů i kontrolovaných osob při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

Poznámka:
Orgány inspekce práce jsou podle zákona o inspekci práce Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a oblastní inspektoráty práce (OIP). Státní úřad inspekce práce má sídlo v Opavě a je přímo řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Státní úřad inspekce práce má 8 oblastních inspektorátů práce:

Hlavním úkolem OIP je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů, včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Při kontrole se zaměřují na dodržování právních předpisů mimo jiné v oblasti uzavírání, změn a ukončování pracovního poměru, pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, mzdy, náhrady mzdy, náhrady cestovních výdajů, zaměstnávání žen a mladistvých, dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů a samozřejmě nadále i v oblasti bezpečnosti práce včetně předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V jejich kompetenci je také kontrola dodržování právních předpisů upravujících povolenou činnost dětí a dodržování zákazu dětské práce.

Upozornění:
Při zjištěném porušení právních předpisů jsou tyto orgány oprávněny uložit zaměstnavatelům opatření k odstranění zjištěných nedostatků, kontrolovat jejich plnění, popřípadě uložit pokutu, a to za podmínek a v takové výši, jak stanoví ZIP.

Činnost oblastních inspektorátů se plánujena základě prováděné analýzy pracovní úrazovosti a poznatků z kontrolní činnosti. Každoročně jsou stanovovány hlavní úkoly v oblastech působnosti SÚIP, které mají především preventivní charakter. V odůvodněných případech probíhají i neplánované kontroly, například v souvislosti s kontrolou příčin pracovních úrazů nebo na základě podnětů občanů apod.

Důležité:
Každý zaměstnanec, občan, zástupce zaměstnanců pro BOZP či odborová organizace má právo podat podnět na OIP nebo přímo na Státní úřad inspekce práce, domnívá-li se, že zaměstnavatel porušil některá jeho zákonem zaručená práva.

Nejčastějšími důvody podání v oblasti pracovněprávní jsou:

  • nevyplacené či pozdě vyplacené mzdy a příplatky ke mzdám;
  • nevyplacené nebo nesprávně vyplacené cestovní náhrady;
  • nedodržení stanoveného postupu při vzniku či ukončení pracovněprávního vztahu;
  • nerovné zacházení na pracovišti, diskriminace.

Inspektor je za účelem provádění kontrolní činnosti oprávněn, na základě ust.§ 7 ZIP:

  • vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, jež vykonává či zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, kde by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou;
  • vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly (prokazuje se průkazem inspektora);
  • požadovat odkontrolovaných osob poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech;
  • při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob výše uvedených podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance;
  • požadovat od kontrolovaných osob, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „doklady“) potřebné ke kontrole;
  • pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění či nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů;
  • v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení může zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, nebo může také nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek či revizí;
  • dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP na záležitosti související s vykonávanou kontrolou;
  • nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje;
  • vydat rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků čizařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek či materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců či dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem může nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost;
  • ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik;
  • ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby;
  • používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly.

Inspektor má ke kontrolované osobě stanoveny povinnosti, a to podle ust. § 8 ZIP:

  • prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora, který je dokladem o pověření k výkonu kontroly (průkaz vydává SÚIP v Opavě);
  • informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců či zástupce pro oblast BOZP o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí;
  • chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby;
  • zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly, zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití;
  • vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole;
  • zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění;
  • pořídit o výsledku kontroly protokol, popřípadě v odůvodněných případech dílčí protokol;
  • seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem protokolu; odmítne-li se s protokolem seznámit nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu;
  • zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl.

Aby mohla kontrola úspěšně proběhnout, stanoví ust. § 9 ZIP také povinnosti kontrolované osobě:

  • je povinna vytvořit podmínky k výkonu kontroly, poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora; fyzická osoba nemá povinnost poskytnout informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech [podle § 7 odst. 1 písm. c)], jestliže by způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě či osobám blízkým (§ 116 a 117 občanského zákoníku);
  • kontrolovaná osoba je povinna v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly;
  • oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni se na žádost inspektorů dostavit v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.

Při výkonu kontroly vychází inspektor z dokladů a informací předložených zaměstnavatelem. Zjištěné porušení pracovněprávních přepisů musí být prokázáno a inspektorjej uvede v protokolu o provedené kontrole. Orgány inspekce práce mají právo vyžadovat podání písemné zprávy o opatřeních přijatých zaměstnavatelem k odstranění zjištěných nedostatků a za zjištěná porušení zaměstnavatelům ukládat pokuty.

Kontrolní činnost SÚIP v oblasti bezpečnosti práce v dopravě se již dlouhodobě zaměřuje na:

  • plnění povinností zaměstnavatelů při organizování BOZP;
  • přijímání opatření k předcházení rizikům;
  • seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné na pracovišti;
  • dodržování pokynů výrobců techniky uvedených v návodech k obsluze a údržbě;
  • ověřování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů; a také
  • organizování pracovní doby zaměstnanců.

Důležité:
Prodlužování produktivní části života zaměstnanců lze do jisté míry ovlivnit vhodným přizpůsobením pracoviště a organizováním pracovní doby zaměstnavatelem, s důrazem na plánování a dodržování dob odpočinku.

Častá chyba:
Nejčastěji zjišťovanými nedostatky na úseku dopravy bývají nevyhledaná či nedostatečně vyhledaná rizika při práci, neseznámení zaměstnanců s riziky přímo vykonávané práce, ale také s tím související nedostatky v oblasti školení, kdy inspektoři zjišťují, že zaměstnavatelé nevedou řádnou dokumentaci o školení či jsou v osnově školení citovány již zastaralé právní předpisy, školení neobsahují seznámení s návodem výrobce k obsluze provozovaných vozidel.

Zaměstnavatelé také opomíjejí fakt, že nákladní i osobní vozidla jsou zařízení, která je nutné provozovat v souladu s provozní dokumentací, a je potřeba v této oblasti zaměstnance proškolit.Z výsledků kontrolní činnosti poskytnutých Státním úřadem inspekce práce vyplývá, že v praxi kontrola zjišťuje tyto konkrétní nedostatky:

  • zaměstnavatelé používají typovou dokumentaci volně dostupnou ke stažení z internetu, kterou však nepřizpůsobí odpovídající skutečnosti a pouze překopírují předpokládaná rizika, jež však jejich pracoviště neobsahuje;
  • zaměstnavatelé nemají vyhledána a vyhodnocena rizika související s provozem a údržbou vozidel zejména mimo areál provozovny, například při běžné poruše vozidla na silnici;
  • zaměstnavatelé nemají vyhledána rizika pro některé běžně prováděné činnosti (kupř. vykládka či nakládka);
  • zaměstnavatelé nerealizují opatření proti působení rizik, která si stanovili ve vnitřním předpise (např. nepřekrytí montážní jámy v době, kdy se v ní nepracuje, neposkytují odpovídající osobní ochranné pracovní prostředky – OOPP);
  • osoby, jež zpracovávaly vnitřní dokumentaci, nemají platné osvědčení odborné způsobilosti v prevenci rizik nebo ho nikdy neměly;
  • v některých dokumentacích o provedeném školení byly použity zastaralé předpisy, popřípadě byly použity věty z předpisů, které se týkaly jiné formy dopravy a přepravy;
  • řidiči neabsolvují školení BOZP s odůvodněním, že všechno potřebné se dozvědí při školení profesní způsobilosti řidičů v autoškole;
  • školení BOZP není zajištěno při nástupu do práce, ale až v nejbližším termínu hromadného školení zaměstnanců;
  • zdravotní posudky nebyly úplné (chybělo zařazení řidiče do odpovídající skupiny, pro kterou se posudek vydává);
  • u řidičů vozidel nad 7,5 t chyběl údaj o provedeném dopravně psychologickém vyšetření;
  • posudek vystavil praktický lékař, přestože je práce řidiče zařazena do rizikové skupiny, kdy musí odborný posudek vystavit lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb;
  • zaměstnavatel předložil pouze lékařský posudek zaměstnance, který byl pořízen u předchozího zaměstnavatele;
  • v několika případech zaměstnanci vykonávali činnosti, aniž by se kontrolovaná osoba přesvědčila o zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla (většinou v případech kumulovaného druhu sjednané práce, např. skladník-řidič, zásobovač-řidič, ale i u obchodních zástupců).

Provedené kontroly ukázaly, že zaměstnavatelé s větším počtem zaměstnanců mají lépe nastaveno zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – zřejmě proto, že mají k plnění úkolů BOZP zaměstnance, který je v této oblasti informován o novinkách legislativy a plně se věnuje pouze dané problematice, nebo zmíněné úkoly zajišťují externím bezpečnostním technikem, jenž pravidelně dochází na pracoviště, aktuálně reaguje na změny v činnosti dopravce a do pracovní činnosti zaměstnanců je schopen promítnout i aktuální změny legislativy.

zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců bývají pracovní úkoly kumulované a systém bezpečnosti práce není většinou nastaven tak, aby pružně reagoval na všechny požadavky bezpečnosti práce v dopravě. Stanovení zásad a provádění pravidelných kontrol pracoviště v souvislosti se zjišťováním rizika práce bývá u malých zaměstnavatelů zpracován jednorázově jakousi písemnou dokumentací, která většinou neodpovídá konkrétním podmínkám pracoviště a nereaguje na měnící se legislativní požadavky, nebo bývá dokumentace zpracována pouze v obecné poloze bez zohlednění konkrétních pracovních činností prováděných na pracovišti a zpravidla není aktualizována.

V oblasti kontroly zaměřené na organizování pracovní doby byl použit vyhodnocovací softwarový program TAGRA, kdy se vyhodnocovaly datové soubory pocházející z digitálních záznamových zařízení vozidel či tachografických záznamových koleček.

Nedostatky zjištěné při kontrole organizování pracovní doby:

Nejčastěji zjišťovaný nedostatek představovalo nezahájení odpočinku v průběhu 24 hodin, jak požaduje evropský předpis (ES) 561/2006, který se částečně promítá do nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Odpočinek byl v dostatečném trvání, ale ne v průběhu požadovaných 24 hodin. U 35 kontrolovaných subjektů bylo ve 45 případech zjištěno porušení odpočinku mezi směnami. Výrazné zkrácení denního odpočinku bylo zjištěno v 1 případě, kdy byl odpočinek poskytnut pouze v rozsahu 6 hodin mezi směnami.

Opakovaným a často zjišťovaným nedostatkem bylo nedodržení délky noční směny v rozsahu maximálně 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (u skupiny řidičů, pro něž to stanoví právní předpis); tento nedostatek byl zjištěn ve 33 případech. Dopravci, u nichž byla kontrola provedena poprvé, neměli povědomost o existenci nařízení vlády č. 589/2006 Sb., a odvolávali se na evropský předpis (ES) 561/2006.

Stále přetrvával nedostatek ve vedení evidence pracovní doby v souladu s požadavkem zákoníku práce. Inspektorům byly při kontrole předloženy u 14 subjektů „výkazy práce řidičů“, výpisy z tachografu nebo tzv. stazka. Byly zjištěny i nedostatky, kdy byla za evidenci pracovní doby vydávána evidence docházky, která neodpovídala skutečně odpracované době (porovnání se záznamem doby řízení vozidla řidičem).

U některých kontrolovaných subjektů byla povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby přenesena na zaměstnance prostřednictvím pracovního řádu nebo byl vydán zvláštní pokyn pro vedení evidence pracovní doby u zaměstnavatele.

V případech kontrol zaměstnavatelů s vlastním vozovým parkem do 3,5 t bylo zjišťováno, že nevedli v listinné formě či na technickém zařízení denní evidenci o době řízení dopravního prostředku ani evidenci o čerpání bezpečnostních přestávek, jak ukládá v příloze č. 1 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Vedli pouze knihu jízd pro potřebu kontroly ze strany finančního úřadu.