Kritické body v tradičním kariérovém poradenství

Oproti předškolnímu a mladšímu školnímu věku bývá v našem prostředí tomuto vývojovému období přikládána z hlediska výběru další vzdělávací a profesní dráhy velká důležitost. I z tradice českého výchovného poradenství, jehož bývá kariérové poradenství součástí, se jedná o zásadní období pro onu „volbu profese“ (nejde jen o výsledné rozhodnutí, ale o úvahy v celé řadě kontextů).

Tradičně se na školách věnuje péče:

  • žákům v 9. třídách a
  • studentům na konci střední školy (3. a 4. ročník).

Zejména u žáků posledních ročníků základních škol se do poradenství zapojuje kromě individuálních možností školy i školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna), která poskytuje profesní diagnostiku (obvykle testy zájmů, schopností, pohovor s žákem či žákem a rodiči).

Informace z pedagogicko-psychologické poradny k profesní diagnostice:

Vyšetření k volbě povolání na ZŠ:

  • vyšetřujeme na začátku 9. třídy
  • zjišťujeme rozložení schopností, zájem, osobnostní ladění žáků
  • vhodná doba pro objednání do poradny je konec 8. třídy nebo září–říjen v 9. třídě

Vyšetření k volbě povolání na SŠ:

  • vyšetřujeme v průběhu 3. a 4. ročníku
  • zjišťujeme rozložení schopností, zájem, osobnostní ladění žáků
  • vhodná doba pro objednání do poradny je začátek 3. ročníku

Doporučení: Rozhodně doporučujeme pracovat s žáky i studenty v průběhu celého 2. stupně ZŠ a všech ročníků SŠ. Kariérové poradenství by mělo být provázením žáků po celou dobu vzdělávacího procesu. Informace z pedagogicko-psychologické poradny mohou být vhodnou podporou pro žáky, avšak nejsou postačující pro rozvoj schopnosti aktivního ztvárňování vlastní budoucnosti

Proč je zrovna toto období z hlediska volby další vzdělávací, profesní a životní dráhy tak důležité?

Žáci stojí před vnějšími výzvami spojenými se zásadními rozhodnutími.

Starší žáci a studenti mají již realističtější představy o své budoucnosti. Stále pro ně však může být obtížné se zorientovat v tom, čemu se mohou věnovat, jaké mají dispozice nebo ambice.

Pavelková (1990, 2002) poukazuje na to, že v závěrečném období školní docházky (konec ZŠ), mají žáci předpoklady k tomu, aby byli schopní aktivní strukturace vlastní budoucnosti.

Důležité: Nezáleží jen na vnějších výzvách a příležitostech, ale i na vnitřních dispozicích ke kvalitní strukturaci budoucnosti. U žáka se to potom projevuje tak, že se zajímá o svou budoucnost, klade si nebo přijímá vzdálenější cíle a usiluje o jejich dosažení, má náhled na svou životní cestu a aktivně ji ztvárňuje.