Minimalizace nákladů a kapitál

Z pohledu efektivity financování je firma v optimu, pokud jsou náklady na získání využívaného kapitálu minimální. Jaká je ale cena kapitálu? V případě cizích zdrojů je odpověď relativně jednoduchá, protože cena kapitálu je dána většinou smluvně nebo je deklarována jinak:

  • Úvěry a půjčky: cenou je placený úrok vypočtený podle úrokové sazby.
  • Dodavatelský úvěr: často je poskytnut na předem stanovenou dobu bezplatně,
    po překročení této doby však může být vymáhána smluvní pokuta nebo úrok z prodlení v zákonem stanovené výši (odvíjí se od úrokových sazeb ČNB). Firmy také často poskytují skonta za včasnou nebo předčasnou úhradu faktur. I toto lze považovat
    za cenu cizího kapitálu.
  • Závazky vůči státu (daňové závazky, závazky na sociálním a zdravotním pojištění aj.): zde platí totéž, co v případě dodavatelského úvěru. Pokud jsou závazky vyrovnány do termínů splatnosti, jsou poskytnuty bezplatně. Po termínu splatnosti lze i tyto závazky využít pro financování podnikání, ovšem je třeba počítat s penále, která zde figurují ve formě ceny za takto „poskytnutý“ kapitál. Navíc je také nutné brát v úvahu eventuální kontroly a jiné možné komplikace ze strany státu.
  • Závazky vůči zaměstnancům: platí de facto totéž, co v případě dodavatelských úvěrů.

Důležité!
Na tomto místě je třeba ještě zdůraznit jednu skutečnost spojenou s dodavatelskými úvěry, kterou si řada podnikatelů vůbec neuvědomuje. Pokud je firma v prodlení s úhradou svých faktur, vzniká dodavateli automaticky ze zákona nárok na úroky z prodlení. Tyto úroky však nejsou často z důvodu udržení dobrých partnerských vztahů vymáhány. Výrazná komplikace však může nastat v případě, kdy se váš dodavatel ocitne v insolvenci.

Insolvenční správce má za povinnost získat pro věřitele firmy maximum možných prostředků a v tu chvíli může začít požadovat úhradu úroků z prodlení, přičemž promlčecí lhůta činí čtyři roky. Z praxe můžeme potvrdit, že soudy v těchto případech konají velmi rychle a vesměs ve prospěch společnosti v insolvenci. Doporučujeme tedy platit své závazky včas!

Na čem je závislá výše ceny cizího kapitálu? Odpověď nám již poskytl magický trojúhelník. Cena je závislá na riziku, které věřitel podstupuje. Podstoupené riziko roste s vnímáním rizika celého podniku, které věřitel hodnotí buď subjektivně, nebo pomocí speciálních bonitních modelů.

Výše úroků za cizí kapitál obvykle závisí na:

  • očekávané výnosnosti společnosti (předpokládá se, že úspěšná společnost s vysokým výnosem nebude mít problém s hrazením svých závazků),
  • míře současného zadlužení (v případě likvidace je lepší být jediným věřitelem

než jedním z mnoha, zároveň čím více věřitelů a čím vyšší zadlužení, tím vyšší úrok budou další věřitelé požadovat),

  • době, na kterou je úvěr poskytnut (krátkodobé úvěry jsou v zásadě levnější než dlouhodobé).

Jak bude popsáno v kapitole Výkaz zisku a ztráty, patří úroky placené za cizí kapitál do daňově uznatelných nákladů. Platby za poskytnutý cizí kapitál tedy snižují daňový základ firmy, a tudíž i její celkovou daňovou povinnost. Proto znamenají pro podnik nižší skutečný výdaj. Hovoříme o tzv. daňovém štítu.

Skutečnou cenu za cizí kapitál tedy vypočítáme podle vztahu:

cena cizího kapitálu = skutečné úrokové náklady * (1 – sazba daně z příjmu)

Pokud bychom chtěli vyjádřit skutečnou úrokovou míru, kterou platíme za použití cizího kapitálu, pak budeme vzorec modifikovat následovně:

skutečná úroková míra = smluvní úroková míra * (1 – sazba daně z příjmu)

Kdy působí daňový štít?
Daňový štít působí pouze v situaci, kdy je firma v zisku, resp. pokud se zisk před zdaněním a úroky alespoň rovná úrokovým nákladům. Pokud je hospodářský výsledek firmy záporný, nepůsobí daňový štít vůbec. Při nízké úrovni zisku může daňový štít působit jen omezeně.

Další omezení vyplývá ještě z tzv. kapitálové přiměřenosti. Jedná se o situaci, kdy si daňový poplatník půjčuje peníze od spojené osoby a hodnota tohoto cizího kapitálu přesahuje několikanásobek hodnoty vlastního kapitálu. Poté veškeré úroky placené z této částky přesahující uvedený násobek nelze považovat za daňově uznatelné.

Při oceňování vlastního kapitálu je situace poněkud složitější. Jaká je totiž cena vlastních prostředků, které vlastník vloží do svého podniku? Příp. jaká je cena zadržovaného zisku? V zásadě lze říci, že cena vlastního kapitálu se odvíjí od možnosti jeho dalšího zhodnocení. Tento kapitál může vlastník uložit do banky na termínovaný účet a inkasovat úrok, i když jen minimální, může nakoupit akcie nebo jiné cenné papíry, a získat tak dividendy nebo jiný druh kapitálového výnosu, anebo může tyto prostředky dál investovat ve svém podnikání a dále je zhodnocovat. Pro objektivní stanovení ceny vlastního kapitálu musíme počítat i s rizikem, které je s jednotlivými variantami zhodnocení spojeno. Existuje řada modelů (např. CAPM), jejichž popis ovšem výrazně přesahuje obsah tohoto textu. V zásadě ovšem tyto modely vycházejí ze skutečnosti, kdy vlastník požaduje vždy výnos, který je dán součtem výnosu nějakého bezrizikového aktiva dostupného na trhu, např. státních desetiletých dluhopisů a podstupovaného rizika. Výše rizika je většinou ovlivněna odvětvím podnikání, postavením firmy v tomto odvětví a celkovými podmínkami na daném trhu.

cena vlastního kapitálu v % = bezriziková úroková míra + riziková přirážka v %

Právě zohlednění rizika a nemožnost využít daňový štít u vlastního kapitálu vede ke skutečnosti, že je vlastní kapitál obvykle dražší než cizí. Výši rizika je možné popsat např. i na situaci, kdy se podnik dostane do likvidace a je nucen v prvé řadě splatit své závazky. Teprve po plném uspokojení všech věřitelů si mohou vlastníci vyplatit podíl na likvidačním zůstatku, pokud ovšem nějaký zůstal.

V praxi dochází nejčastěji k situaci, kdy firma využívá k financování kombinaci obou typů kapitálu. Jak jsme již uvedli, k efektivní skladbě financování dochází v situaci, kdy jsou náklady na kapitál nejnižší. Pro určení této hodnoty využíváme tzv. vážené průměrné náklady na kapitál (Weight Average Cost of Capital).

kde      VK – vlastní kapitál (požadovaná výnosnost vlastního kapitálu),
            CK – cizí kapitál (úroková míra zpoplatněného kapitálu),
            t – sazba daně z příjmu.

Příklad
Firma Kometa musí pro své další financování vybrat optimální skladbu kapitálu. Níže uvedená tabulka znázorňuje, jaké budou požadavky vlastníků na zhodnocení vlastního kapitálu a bankovní úrokové sazby při jednotlivých úrovních zadlužení. Daňová sazba je 19 %.

Z tabulky je patrné, že od určité míry zadlužení stoupá vnímané riziko jak ze strany banky, tak ze strany vlastníků. To se projevuje vyšší mírou zhodnocení poskytnutých prostředků.

Jaké jsou průměrné vážené náklady na kapitál pro každou úroveň zadlužení?

Např.   Zadluženost 0 %:        WACC = 1 * 0,1 + 0 * 0,06 * (1 – 0,19) = 10 %
            Zadluženost 10 %:      WACC = 0,9 * 0,1 + 0,1 * 0,06 * (1 – 0,19) = 9,49 %

V tabulce vidíme, že s rostoucím zadlužením nejprve průměrné náklady na kapitál klesají, potom však s rostoucím rizikem stoupají. Nejnižší průměrné náklady na kapitál a tedy optimální skladba kapitálu bude při 30% zadlužení.

Obr. 5 – Průměrné vážené náklady na kapitál

Na závěr této problematiky je třeba zmínit jedno ze základních pravidel bilancování, a sice tzv. zlaté pravidlo vyrovnání rizika, které říká:

vlastní zdroje ≥ cizí zdroje

Zadlužení přesahující 50 % je již z pohledu investorů i věřitelů považováno za více rizikové a je spojováno s nižší ochotou poskytovat dodatečné zdroje, případně s vyšším požadovaným výnosem. Na druhou stranu nelze toto tvrzení paušalizovat. Vždy je třeba důkladně sledovat strukturu cizích zdrojů a jejich původ. Představme si firmu, která působí v ČR jako dceřiná pobočka zahraniční společnosti. Zahraniční firma poskytuje dlouhodobé dodavatelské úvěry své filiálce, jinými slovy jí dodává zboží tzv. na realizaci. Zadlužení takové firmy může být i na hodnotách kolem 80 %. Je však tato firma riziková? Hrozí situace, kdy bude zahraniční mateřská pobočka vyžadovat okamžité splacení svých závazků anebo v opačném případě podá na svoji filiálku návrh na konkurz? Pravděpodobně nikoli.