Obecná doporučení pro kariérové poradenství u žáků s SVP

  • vyčlenit více času (proces může být náročnější, samotný žák bude možná potřebovat více času na určité aktivity a na rozmýšlení)
  • pracovat s žákem s dostatečným předstihem před vnější výzvou – volbou
  • zohledňovat potřeby vyplývající ze zdravotního stavu či prostředí žáka, ale zároveň brát v potaz i jeho osobnostní charakteristiky, zájmy, talenty, zaměření
  • být si vědom se zažitých stereotypů a pracovat na jejich odstraňování

Příklad

Příklady zažitých stereotypů, které je třeba odstraňovat:

Student s dyslexií nemůže studovat žurnalistiku.

Člověk na vozíku by měl mít profesi, která je spjatá s informačními technologiemi.

Žák s duševním onemocněním nemůže studovat na výběrové škole.

Člověk s SVP nebude nikdy plně samostatný.

  • metody a techniky uzpůsobovat potřebám a možnostem žáka s SVP (mluvit „jeho jazykem“), mohou pomoci např. online formy či webové aplikace aj.
  • pečlivě zvažovat i praktické aspekty nové školy či pracovního místa (způsoby dopravy, dojíždění, možnosti asistence, kvalita podpory a poradenství, časová náročnost, sociální vazby, možnosti angažovanosti rodičů či jiných pečujících osob apod.)

Při volbě následného vzdělávání zvažujeme i jeho formu.

Běžná škola × speciální škola

Volba běžné školy versus speciálního zařízení velice úzce souvisí s motivací žáka (a celé jeho rodiny). Vágnerová (2012) upozorňuje, že se jedná o výsledek procesu učení, resp. adaptace na kognitivní i emocionální úrovni.

Důležité: Formu dalšího vzdělávání doporučuje na základě důkladného vyšetření a vyhodnocování stávajících podpůrných opatření pro žáka s SVP školské poradenské zařízení (PPP či SPC).