Opatření státní politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Mezi nástroje, kterými stát realizuje aktivní politiku zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, můžeme zařadit zejména rekvalifikace a teoretickou i praktickou pracovní přípravu těchto osob, zřizování poradních sborů a odborných pracovních skupin, zřizování pracovních míst a chráněných pracovišť pro OZP a příspěvky na jejich zřizování, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa.

K uvedeným nástrojům patří dále příspěvky na dopravu zaměstnanců se zdravotním postižením, příspěvky na jejich ubytování, příspěvky na zapracování OZP, příspěvky na náklady související se zřízením pracovních míst a chráněných pracovišť pro tyto osoby, uznávání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a další opatření.

Důležitým nástrojem pro podporu zaměstnávání těchto osob jsou opatření k plnění povinného podílu zaměstnávání OZP, jimiž jsme se zabývali v předchozí lekci.

Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením

Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Zabezpečuje ji krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle bydliště OZP ve spolupráci s pracovněrehabilitačními středisky. ÚP také může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky ÚP a hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace je poskytována na žádost OZP. Žádost o pracovní rehabilitaci obsahuje identifikační údaje osoby, která o její poskytnutí žádá; součástí žádosti je doklad osvědčující, že jde o osobu se zdravotním postižením.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Krajská pobočka ÚP v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, na její schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce. Přitom je důležitá spolupráce s odbornou pracovní skupinou a Úřad práce vychází z jejího vyjádření.

Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, jež přestaly být invalidními. Zařazení těchto fyzických osob na pracovní rehabilitaci musí být v souladu s jejich zdravotní způsobilostí. Krajská pobočka ÚP je povinna zařazení osoby do pracovní rehabilitace písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace. Ukončení pracovní rehabilitace je potom nutné písemně oznámit do 5 kalendářních dnů.

Důležité

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s jejím prováděním a způsob jejich úhrady. Jde o prováděcí vyhlášku č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Mezi náklady, za které se poskytovatelům pracovní rehabilitace podle uvedené vyhlášky poskytuje úhrada, patří zejména přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady) a dále například náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k provádění pracovní rehabilitace (max. však do výše 2 000 Kč na účastníka), náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, ochranné nápoje a další.

Uvedená prováděcí vyhláška stanoví také důležitý výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou OZP, a způsob tohoto výpočtu, jimiž jsme se zabývali v předchozí lekci.

Teoretická a praktická příprava

Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost OZP zahrnuje přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů, přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy.

Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava může trvat nejdéle 24 měsíců.

Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí na pracovištích zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby a může být prováděna také s podporou asistenta. Dále lze tuto přípravu k práci provádět na pracovních místech pro OZP nebo ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob.

O přípravě k práci uzavírá ÚP s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu, jež obsahuje identifikační údaje účastníků dohody a obsah přípravy k práci. Dále je v ní specifikována doba a místo konání přípravy k práci, způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností. Mezi důležité náležitosti patří také ujednání o možnostech vypovězení dohody.

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) či náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky ÚP podpora při rekvalifikaci. Ta náleží i v případě, že daná osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Zaměstnavateli, jenž na svém pracovišti provádí přípravu k práci OZP, může Úřad práce uhradit náklady na tuto přípravu. Druhy daných nákladů a výši jejich úhrady stanoví opět prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v § 3. Jde zejména o mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením, dále náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, ochranné nápoje poskytnuté osobě se zdravotním postižením a také prokázané náklady na dopravu a prokázané výdaje na ubytování OZP, pokud se příprava k práci koná mimo obec jejího bydliště, maximálně však do výše 1 000 Kč na den.

O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele s ním Úřad práce uzavírá písemnou dohodu. Její obsahové náležitosti stanoví § 73 ZZ. Vedle identifikačních údajů účastníků dohody a identifikačních údajů OZP, pro niž je příprava k práci určena, jsou zde stanoveny obsah a délka přípravy, způsob, výše a podmínky úhrady nákladů na ni, doba, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou asistenta, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek a další náležitosti. Důležité je i ujednání o možnostech vypovězení dohody.

Poznámka:

Dokladem o absolvování přípravy k práci osobou se zdravotním postižením je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž se příprava prováděla.

Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání OZP, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené.

Po posouzení žádosti osoby o pracovní rehabilitaci a sestavení individuálního plánu rehabilitace s ohledem na zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a s ohledem na kvalifikaci OZP (jak podrobněji uvádí kapitola 2.1) se pracovní rehabilitace poskytuje na základě písemné dohody.

Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace se uzavírá mezi Úřadem práce a právnickou či fyzickou osobou, jež pracovní rehabilitaci OZP zabezpečuje. Náležitosti dohody stanoví § 70 ZZ. Dohoda musí vedle identifikačních údajů jejích účastníků a identifikačních údajů osoby se zdravotním postižením obsahovat také druh a délku pracovní rehabilitace, místo a způsob jejího provedení, způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace. Dohoda musí zahrnovat i způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, způsob ověření získaných znalostí a dovedností a další údaje.

Mezi důležité obsahové náležitosti patří rovněž závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů či její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo byla-li jí jejím zaviněním náhrada poskytnuta neprávem či v částce vyšší, než náležela, a dále sjednaná lhůta pro její vrácení. Důležité je také ujednání o vypovězení dohody.

Specializované rekvalifikační kurzy

Pro OZP mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Uskutečňují se za stejných podmínek jako rekvalifikace.

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) či náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Ta náleží i v případě, že daná osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a příspěvek na toto místo

Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí místo, které pro ni zaměstnavatel zřídil na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce.

Pracovní místo zřízené pro OZP známe spíše ještě pod starým označením „chráněné pracovní místo“. U tohoto institutu byla provedena terminologická změna novelou zákona o zaměstnanosti – zákonem č. 327/2017 Sb. S účinností od 1. 1. 2018 je tudíž třeba používat termín „pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením“.

Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje ÚP zaměstnavateli příspěvek. Pracovní místo zřízené pro OZP musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením je stanoven opět s ohledem na výši průměrné mzdy v národním hospodářství za I.–III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Tento příspěvek může činit maximálně 8násobek uvedené výše průměrné mzdy a pro osobu s těžším zdravotním postižením nanejvýš 12násobek uvedeného údaje. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro OZP, může příspěvek na zřízení 1 pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 10násobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením nanejvýš 14násobek uvedené průměrné mzdy.

Důležité

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není se splácením v prodlení nebo bylo povoleno posečkání daně. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce. Popsanou podmínku dále pro zjednodušení označujeme jako „daňovou bezdlužnost“.

Pracovní místo pro OZP zřizují zaměstnavatelé po své předchozí žádosti, na jejímž základě je potom uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce. Žádost obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání či místo a předmět činnosti a dále charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, včetně počtu těchto pracovních míst.

K žádosti je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky daňové bezdlužnosti zajišťuje Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, okresní správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči ÚP. Prokazuje-li zaměstnavatel daňovou bezdlužnost předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti a údaje v něm musejí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v tomto potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, jsou-li nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o zřízení pracovního místa pro OZP.

Náležitosti dohody o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením stanoví § 75 odst. 6 ZZ. Dohoda musí vedle identifikačních údajů účastníků obsahovat charakteristiku pracovního místa pro OZP. Důležitý je rovněž závazek zaměstnavatele, že toto pracovní místo bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením. Dále musí být uveden den, odkdy bude pracovní místo obsazeno touto osobou, a doba, po niž bude OZP obsazeno, včetně dne, dokdy musí být doba obsazení pracovního místa splněna. Pro připomenutí uveďme, že toto pracovní místo musí být osobou se zdravotním postižením obsazeno alespoň po dobu 3 let.

Dohoda dále obsahuje sjednanou výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady i podmínky, za kterých bude poskytován. Nezbytnou obsahovou náležitostí je rovněž způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, dále podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku a také závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek či jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůta pro vrácení. Důležitou součástí dohody je i závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, a lhůta pro vrácení příspěvku. V dohodě jsou rovněž stanoveny podmínky, na jejichž základě ji lze vypovědět.

Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle jiného právního předpisu. Nevrácení příspěvku na zřízení pracovního místa pro OZP ve stanoveném termínu představuje porušení rozpočtové kázně.

Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro OZP i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí výše uvedené podmínky obdobně s tím rozdílem, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Poznámka:

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku pracovního místa pro OZP, a to zejména určení druhu a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro OZP nebo zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou, či určitou a jeho předpokládanou délku. Tímto předpisem je prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů v souvislosti se zaměstnáváním OZP

Vedle příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může být zaměstnavatelům poskytnut také příspěvek na úhradu provozních nákladů v souvislosti se zaměstnáváním OZP. Úřad práce jej může poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postižením. Roční výše příspěvku činí nejvýše 48 000 Kč na OZP.

Důležité

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění či na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením nebo bylo povoleno posečkání daně.

Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce. Uvedenou podmínku dále pro zjednodušení označujeme jako „daňovou bezdlužnost“.

U tohoto příspěvku vymezuje zákon další podmínky, v souvislosti s osobami zdravotně znevýhodněnými a s agenturním zaměstnáváním OZP. Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením se neposkytne zaměstnavateli na OZP, jež pracuje mimo jeho pracoviště, na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, a dále jej nelze poskytnout ani na osobu se zdravotním postižením, jež je dočasně přidělena k výkonu práce k uživateli, jde-li o zaměstnavatele, který je agenturou práce.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP se poskytuje po předchozí žádosti zaměstnavatele, na jejímž základě je potom uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce. Žádost o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů obsahuje vedle identifikačních údajů zaměstnavatele také místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele.

Poznámka:

Dále musí žádost obsahovat jmenný seznam OZP, na které je příspěvek požadován, s uvedením rodného čísla a data vzniku pracovního poměru, a doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na něhož je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením.

K žádosti o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky daňové bezdlužnosti zaměstnavatele zajišťuje ÚP sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, okresní správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce.

Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky daňové bezdlužnosti předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti a údaje v něm musejí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, jsou-li nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP.

Náležitosti dohody o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením stanoví § 76 odst. 6 ZZ. Vedle identifikačních údajů účastníků obsahuje tato dohoda výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady a dále podmínky, za nichž bude příspěvek poskytován. Důležitou obsahovou součást dohody tvoří způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku.

Dohoda musí obsahovat také závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek či jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení, dále rovněž důležitý závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, a lhůtu pro jeho vrácení. Podstatné je rovněž ujednání podmínek, na jejichž základě lze dohodu vypovědět.

Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem. Nevrácení příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP ve stanoveném termínu představuje porušení rozpočtové kázně.

ÚP může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením i s osobou samostatně výdělečně činnou, která je OZP. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí výše uvedené podmínky obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Poznámka:

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP, na něž lze poskytnout příspěvek, a způsob jeho poskytování. Jde o prováděcí vyhlášku č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.