Povinnost značit alergeny

Při uvádění pokrmů do oběhu stanovuje § 9a zákona 110 povinnost viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o názvu potraviny a přítomných alergenech dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení 1169/2011“).

Článek 9 odst. 1 písm. c) nařízení 1169/2011 stanovuje povinnost výrobcům potravin a také provozovatelům všech typů stravovacích zařízení poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potravin, potažmo pokrmů.

Informační povinnost se vztahuje na 14 konkrétních látek – potravinových alergenů nebo látek způsobujících nesnášenlivost, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. Tyto látky byly vybrány, protože jsou v rámci regionu Evropy nejčastější příčinou potravinových alergických reakcí (90 %). Neznamená to, že jiné složky potravy alergie nezpůsobují. Některé zde neuvedené potraviny v ČR mohou způsobovat dokonce více alergií než některé látky ze seznamu – například čokoláda, některé přídatné látky, jako jsou konzervanty, barviva nebo látky zvýrazňující chuť a vůni – glutamáty a spol. Seznam však vychází skutečně z celé oblasti Evropy, proto zde jsou zastoupeny i potraviny, které u nás způsobují alergie relativně vzácně. Důvodem je však skutečnost, že některé potraviny se u nás konzumují velmi omezeně, jako například korýši, měkkýši nebo lupina. Nejčastější a nejsilnější alergen je v každém státě jiný, protože je vždy podmíněn různými vlivy, jako jsou geografické a klimatické rozdíly či kulinářské tradice jednotlivých národů.

Tabulka alergenů podle nařízení 1169/2011:

číslo

Název skupiny alergenů:

Konkrétně:

Kromě (nemusí se značit):

1

Obiloviny obsahující lepek

 

pšenice (také její druhy, například špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich

a) glukózových sirupů na bázi pšenice včetně dextrózy

b) maltodextrinů na bázi pšenice

c) glukózových sirupů na bázi ječmene

d) obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů včetně ethanolu zemědělského původu

2

Korýši a výrobky z nich

3

Vejce a výrobky z nich

4

Ryby a výrobky z nich

 

a) rybí želatiny použité jako nosič vitaminových nebo karotenoidních přípravků

b) rybí želatiny nebo vyziny použité jako čiřicí prostředek u piva a vína

5

Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich

6

Sójové boby a výrobky z nich

 

a) zcela rafinovaného sójového oleje a tuku (1)

b) přírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního d–alfa tokoferolu, přírodního d–alfa–tokoferol–acetátu, přírodního d–alfa–tokoferol–sukcinátu ze sóji

c) fytosterolů a esterů fytosterolů získaných z rostlinných olejů ze sóji

d) esteru rostlinného stanolu vyrobeného ze sterolů z rostlinného oleje ze sóji

7

Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy)

 

a) syrovátky použité k výrobě alkoholických destilátů včetně ethanolu zemědělského původu

b) laktitolu

8

Skořápkové plody

mandle (Amygdalus communisL.), lískové ořechy (Corylusavellana), vlašské ořechy (Juglansregia), kešu ořechy (Anacardiumoccidentale), pekanové ořechy (Caryaillinoinensis (Wangenh.) K. Koch), para ořechy (Bertholletiaexcelsa), pistácie (Pistacia vera), makadamie (Macadamiaternifolia) a výrobky z nich

ořechů použitých k výrobě alkoholických destilátů včetně ethanolu zemědělského původu

9

Celer a výrobky z něj

10

Hořčice a výrobky z ní

11

Sezamová semena a výrobky z nich

12

Oxid siřičitý a siřičitany

v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako celkový SO2, které se propočítají pro výrobky určené k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce

 

13

Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj

14

Měkkýši a výrobky z nich

U skupiny alergenů č. 1 a 8, tj. obiloviny a skořápkové plody, je nutné při označování ještě rozlišit konkrétní podskupinu alergenů:

Základní skupina alergenů:

Konkrétní podskupiny:

Alergen č. 1 – obiloviny obsahující lepek

 

1a – pšenice

1b – žito

1c – ječmen

1d – oves

1e – špalda

1f – kamut

Alergen č. 8 – skořápkové plody

 

8a – mandle

8b – lískové ořechy

8c – vlašské ořechy

8d – kešu ořechy

8e – pekanové ořechy

8f – paraořechy

8g – pistácie

8h – makadamie

Informace o výskytu jednotlivých alergenů podle přílohy II výše uvedeného nařízení může být uvedena přímo v jídelníčku u názvu pokrmu (například číslem s odkazem na vysvětlivky). Pokud zvolíme tuto variantu, pak navíc ještě musíme rozlišit podskupiny u skupin alergenů – obiloviny a skořápkové plody (viz tabulka).

Další možností je informovat spotřebitele prostřednictvím personálu. Na jídelníčku může být informace o tom, že informace o alergenech podá na vyžádání personál kuchyně. Ten však musí být řádně vyškolen a musí být schopen uvedenou informaci skutečně pravdivě podat. Další možností je, že alergenní složka je přímo uvedena v názvu potraviny nebo jídla. Je tedy na provozovateli potravinářského podniku, jak splnění povinnosti zajistí. V každém případě informaci o alergenech poskytnout musí.

Provozovatel potravinářského podniku, který pokrmy expeduje do jiného zařízení, také musí zajistit, aby informace týkající se dováženého pokrmu nebo potraviny byly předány výdejně, aby bylo možno poskytnout povinné informace o potravinách konečnému spotřebiteli.

Je nutné, aby informace týkající se obsažených alergenů předávané konečnému spotřebiteli byly aktuální. Informace je tedy potřeba revidovat, pokud upravujeme receptury pokrmů.

Nařízení 1169/2011 upravuje i prodej potravin na dálku, do nějž lze zahrnout také například objednávání obědů v rámci webových aplikací objednávkových systémů školních jídelen. S těmito systémy se setkáváme častěji v základních a dalších typech škol, ale najdou se i mateřské školy, které objednávkové systémy využívají. V těchto případech musí být spotřebitel, respektive zákonný zástupce objednávající pokrm, o obsažených alergenech informován již v průběhu objednávání. Informace musí být k dispozici ale i následně v době, kdy strávník pokrm odebírá.