Povinnosti zaměstnavatele při provozování dopravy dopravními prostředky

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. je prováděcím právním předpisem k zákoníku práce (vzhledem k tomu, že vyšlo v roce 2002 ještě k zákoníku práce č. 65/1965 Sb.) a stanovuje požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

Paragraf 3 tohoto právního předpisu stanovuje povinnou strukturu všech školení řidičů motorových vozidel.

Školení musí obsahovat následující:

• právní předpisy týkající se řízení vozidel. Tyto právní předpisy jsou rovněž stanoveny a jejich rozsah se odvíjí od používaných vozidel a kvalifikačních požadavků kladených na řidiče.

• seznámení s návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků.

Požaduje se, aby byl zaměstnanec seznámen s obsluhou motorového vozidla. Nelze totiž předpokládat, že pokud zaměstnanec přidělený typ a značku vozidla používá poprvé, bude jej hned schopen ovládat. Dále musí být seznámen s tím, kde je uložena například rezerva, klíče na kolo, zvedák, výstražný trojúhelník apod.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy. Vzor tohoto předpisu vám poskytneme ve 4. lekci.

Obsah místního provozního bezpečnostního předpisu je stanoven v příloze č. 1 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. V místním provozním bezpečnostním předpisu je zaměstnavatel povinen:

• stanovit prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určit zaměstnance, který tuto činnost řídí a koordinuje – týká se to zejména nakládky a vykládky těžkých a rozměrných břemen manipulovaných motorovými manipulačními vozíky nebo jeřáby,
• vydat písemné organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů a pro připojování a odpojování dopravních prostředků, zajistit dostatečný počet zaměstnanců pro tyto činnosti a před zahájením prací určit způsob jejich dorozumívání – týká se to rovněž nakládky nebo vykládky těžkých a rozměrných břemen a připojování a odpojování traktorových vleček, přívěsů, návěsů a v případě řidičů osobních vozidel připojování vozíků za auta, popřípadě karavanů,
• v případě potřeby vyznačit pracoviště mimo pozemní komunikace výstražnými tabulkami, dopravními značkami, případně nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání dopravního prostředku, aby za snížené viditelnosti byla nebezpečná místa v terénu opatřena světly, odrazkami či odrazovými deskami – týká se to vozidel na stavbě, v zemědělství, v lomech apod.,
• v případě, že to vyžadují okolnosti, zajistit, aby byl zaměstnanec při pohybu na pracovišti mimo pozemní komunikace seznámen s místními provozními podmínkami – týká se to staveb, velkých areálů apod.

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec:

• neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí, a nevjížděl na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný;
• používal při výstupu na ložnou plochu dopravního prostředku, při sestupu z ní a při plachtování žebřík nebo jiné vhodné zařízení;

• zajistil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled či terén mimo pozemní komunikace;
• prováděl kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního prostředku a po odpojení prováděl kontrolu odpojení a zajišťoval rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu;

• používal výstražné vesty s vysokou viditelností při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích, na něž je nutné vstoupit.

Bezpečnostní přestávky

V případě zaměstnance, který řídí dopravní prostředek, je zaměstnavatel povinen zajistit dodržení maximální doby řízení, tj. 4,5 hodiny. Za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po plynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.

Během bezpečnostní přestávky nesmí zaměstnanec vykonávat žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru nad vozidlem a jeho nákladem. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat. Přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby.

Zaměstnanec, který řídí dopravní prostředek, je povinen vést v listinné formě nebo prostřednictvím technického zařízení denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.

Rozsah a četnost školení a oprávnění školitelé

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. se týká jak školení řidičů s profesním průkazem, tak školení řidičů referentských vozidel. Rozsah školení všech řidičů je stanoven výše citovanými povinnostmi zaměstnavatele. V žádném případě jej nenahrazuje pouze školení autoškol s provedenými testy nebo e-learningové kurzy se „zaklikáváním“ správných odpovědí.

V čem jsou podobné typy školení nedostatečné? Zaměstnavatel musí ve všech případech naplnit povinnost seznámit zaměstnance s konkrétními užívanými vozidly a zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis pro provozování dopravy dopravními prostředky.

Rozsah a četnost školení jsou stanoveny pouze u školení řidičů s profesním průkazem. Provádět školení těchto řidičů mohou výhradně autoškoly s oprávněním pro tuto činnost.

U školení řidičů referentských vozidel není žádným právním předpisem stanovena odborná způsobilost školitele. Nikde není stanoveno, že by toto školení musely provádět autoškoly. Dále není stanoven způsob ověření znalostí a četnost školení. Pokud zaměstnavatel zvolí opakování například 1× za 2 roky, žádnému platnému právnímu předpisu to neodporuje.