Povinný podíl zaměstnávání OZP a náhradní plnění

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, náhradní i alternativní plnění zaměstnavateli a podmínky tohoto plnění patří mezi důležitou, kontrolovanou a také finančně náročnou oblast povinností zaměstnavatelů při zaměstnávání OZP.

Základní úpravu těchto povinností a podmínek jejich plnění obsahují ustanovení § 81–84 ZZ.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %. Touto povinností se zabezpečuje pracovní uplatnění OZP i mimo chráněný pracovní trh, na tzv. otevřeném trhu práce.

Povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru, s výjimkou vojáků z povolání ve služebním poměru, příslušníků obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby.

Ne každý zaměstnavatel však může plnit povinný podíl přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Zákon proto stanoví 3 možnosti plnění povinného podílu, které lze využívat samostatně nebo je vzájemně kombinovat. Povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu zaměstnavatelé plní:

  • buď přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru; nebo
  • odebíráním výrobků či služeb od zaměstnavatelů, s nimiž ÚP uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (tito musejí zaměstnávat více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, a splnit další zákonné podmínky), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům či odebíráním výrobků nebo služeb od OZP, jež jsou osobami samostatně výdělečně činnými (dále též „OSVČ“) a nezaměstnávají žádné zaměstnance, či zadáváním zakázek těmto osobám; nebo
  • odvodem do státního rozpočtu;

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou OZP, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. 2. následujícího roku písemně ohlásit příslušné krajské pobočce ÚP podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, jenž je fyzickou osobou.

Povinný podíl zaměstnávání OZP přímým zaměstnáváním

Přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru je nejefektivnější formou zajištění pracovního uplatnění těchto osob. V celorepublikovém měřítku je povinný podíl zaměstnávání OZP plněn v převážné většině tímto způsobem.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve stanoveném podílu na celkovém počtu zaměstnanců se vztahuje na zaměstnavatele zaměstnávající v průměrném ročním přepočteném počtu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, tento povinný podíl činí 4 %. Povinný podíl tak představuje zaměstnávání 1 osoby se zdravotním postižením na každých 25 zaměstnanců.

Pro zjištění průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců je důležitá prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Důležité

Při zjišťování, zda se na zaměstnavatele povinný podíl vztahuje a kolik zaměstnanců činí 4 % z celkového počtu, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru. Způsob jeho výpočtu a postup při jeho zjišťování stanoví § 15 a 16 prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru, tj. zaměstnanci v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, rovněž zaměstnanci ve služebním poměru, včetně volby a jmenování. Hodiny odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nezapočítávají.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, přičemž se počet skutečně odpracovaných hodin zvyšuje o neodpracované hodiny:

  • v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské;
  • v důsledku čerpání dovolené na zotavenou;
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele;
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má nárok na náhradu mzdy či platu nebo mu podle příslušných ustanovení zákoníku práce (§ 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem) náhrada či platu nepřísluší;
  • v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně či ošetřování jiného člena domácnosti, za něž náleží ošetřovné;

a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na 1 zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Do celkového počtu skutečně odpracovaných hodin pro účely průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se naopak nezapočítává případně proplacená řádná dovolená, mateřská a rodičovská dovolená, neplacené volno zaměstnanců a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ.

Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na 1 zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, kdy zaměstnavatel činnost vykonával.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech. Z takto zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou OZP. Každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

Podrobný postup výpočtu povinnosti zaměstnávání OZP je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení (viz níže uvedený odkaz), v ZZ nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Příklad výpočtu povinného podílu:

Při výpočtu se vychází z celkového fondu pracovní doby v příslušných pracovních režimech a z celkového počtu skutečně odpracovaných hodin, se započtením neodpracovaných hodin, u kterých to zákon umožňuje (viz výše).

Fond pracovní doby v roce 2018 (výpočet bylo nutné vyplnit v přehledu hlášení do 15.2. 2019):

  • pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 h týdně (8 h denně) činí 2 000 h;
  • pro stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 h týdně (7,5 h denně) činí 1 875 h;
  • pro stanovenou týdenní pracovní dobu 38,75 h týdně (7,75 h denně) činí 1 937,5 h.

Fond pracovní doby v roce 2018 počítáme v rozsahu 2 000 h, přičemž zaměstnanci v tomto roce odpracovali (příkladmo) 267 556 h (při osmihodinové pracovní době).

Výpočet: (267 556 / 2 000) × 4 % = 5,35. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,35 OZP.

Při všech výpočtech se počítá na dvě platná desetinná místa.

8h pracovní doba:
Rok 2018 má 250 pracovních dnů, tj. 2 000 pracovních hodin. S placenými svátky má rok 261 pracovních dnů, tj. 2 088 pracovních hodin.

7,5h pracovní doba:
Rok má 250 pracovních dnů, tj. 1 875 pracovních hodin. S placenými svátky má rok 261 pracovních dnů, tj. 1 957,5 pracovní hodiny.

Pro úplnost si můžeme uvést přehled fondu pracovní doby za r. 2020 (výpočet se potom vyplní v přehledu hlášení do 15. 2. 2021):

8 hodinová pracovní doba
Rok 2020 má celkem 251 pracovních dnů, t.j. 2008 pracovních hodin.
S placenými svátky má rok 262 pracovních dní, t.j. 2096 pracovních hodin.

Fond pracovní doby v roce 2020 počítáme v rozsahu 2008 hodin, přičemž zaměstnanci odpracovali v tomto roce  267 556  hodin (při osmihodinové pracovní době).

Výpočet: (267 556 / 2008) x 4 % = 5,33. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,33 OZP.

Při všech výpočtech se počítá na dvě platná desetinná místa.

7,5 hodinová pracovní doba
Rok 2020 má celkem 251 pracovních dnů, t.j. 1882,5 pracovních hodin.
S placenými svátky má rok 262 pracovních dní, t.j. 1965 pracovních hodin.

U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci dočasně přidělení k výkonu práce k uživateli. Novela ZZ – zákon č. 136/2014 Sb. – s účinností od 1. 1. 2015 zrušila omezení, jež zakazovalo agenturám práce dočasně přidělovat k výkonu práce k uživateli zaměstnance se zdravotním postižením. Zároveň však stanoví, že zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce u uživatele nemůže agentura práce započítat do celkového počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu ani pro účely poskytování náhradního plnění.

Náhradní plnění povinného podílu

Namísto přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši povinného podílu mohou zaměstnavatelé danou povinnost plnit odebíráním výrobků či služeb od zaměstnavatelů, s nimiž ÚP uzavřel dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (tito musejí zaměstnávat více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, a splnit další zákonné podmínky), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům či odebíráním výrobků nebo služeb od OZP, jež jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, či zadáváním zakázek těmto osobám.

Seznam zaměstnavatelů, kteří jsou uznanými poskytovateli náhradního plnění, je uveden na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. Úřadu práce (integrovaný portál). Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi osoby se zdravotním postižením.

Poznámka:

Odkaz:   Seznam dodavatelů náhradního plnění – zaměstnavatelů na chráněném trhu práce:

https://www.uradprace.cz/web/cz/seznam-dodavatelu-nahradniho-plneni

Odkaz:  Plnění povinného podílu zaměstnávání OZP s vysvětlujícími příklady:

https://www.mpsv.cz/web/cz/plneni-povinneho-podilu-ozp

Zaměstnavatelé a OSVČ, s nimiž Úřad práce uzavřel dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a kteří tedy mohou nabízet své výrobky či služby nebo plnit zakázky pro započítání plnění povinného podílu, mohou pro účely náhradního splnění povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby či splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za I.–III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění vloží údaje o poskytnutém plnění do evidence vedené ministerstvem podle § 84 ZZ. Do 31. 12. 2017 platil limit náhradního plnění do výše 36násobku vyhlašované průměrné mzdy.

Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. 1. 2018 přinesla změny v náhradním plnění: Snižuje se limit náhradního plnění pro dodavatele z 36násobku vyhlašované průměrné mzdy na 28násobek. Zaměstnavatelé, kteří hodlají plnit povinný podíl tímto náhradním způsobem, by si měli včas zajistit náhradní plnění, protože částka, kterou jim budou moci poskytovatelé pro toto plnění poskytnout, bude výrazně nižší.

S účinností od uvedeného data se mění i terminologie. Dodavatelé náhradního plnění jsou označováni jako zaměstnavatelé na chráněném trhu práce. Daným změnám se budeme podrobně věnovat v následující lekci.

Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je OSVČ, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu za 1 zaměstnance.

Příklad:

Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. Pro rok 2018tento údaj činil částku 31 225  Kč, pro rok 2019 je to potom 33 429 Kč. Odkaz pro zjištění průměrné mzdy v NH:
https://www.czso.cz/csu/czso/prace_a_mzdy_prace  , pro zjednodušení zaměstnavatelům také výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a také na webových stránkách MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/.

Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH).

Zaměstnavatel z našeho prvního příkladu (r. 2018) odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (uznaný zaměstnavatel) služby v hodnotě  514 000 Kč (bez DPH).

Výpočet:

514 000 / (7×31 225) = 2,35. Zaměstnavatel splnil povinnost náhradním plněním zápočtem 2,35 OZP. Z původních vypočtených 5,35 OZP zbývá po zápočtu 2,35 náhradního plnění zaměstnat 3 zaměstnance.

V souvislosti s příkladem je ještě nutné připomenout novou podmínku plnění s účinností od 1. 10. 2017, a sice povinnost zaměstnavatele nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění vložit údaje o poskytnutém plnění do evidence vedené MPSV. Plnění do evidence zadává dodavatel, a to do 30 dnů od zaplacení. Odběratel pouze potvrzuje správnost zadaného plnění (údaje zadané od 1. 1. do 30. 9. 2017 se nepotvrzují).

Alternativní plnění povinného podílu

Povinný podíl zaměstnávání OZP mohou zaměstnavatelé plnit také odvodem do státního rozpočtu.

Základem pro výpočet odvodu do státního rozpočtu je průměrný roční přepočtený počet OZP, jež by měl pro splnění povinného podílu zaměstnavatel zaměstnat. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za I.–III. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl OZP vznikla. Výši průměrné mzdy za I.–III. čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Pro plnění povinného podílu odvodem do státního rozpočtu je vedle výše odvodu stanovena také lhůta pro odvod. Odvod představuje příjem státního rozpočtu a zaměstnavatel je povinen ho poukázat do 15. 2. následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím ÚP.

Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na 2 desetinná místa; na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až výsledná částka.

Zaměstnavatel musí vypočítat a odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu. V uvedený den již musí být částka odvodu připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce. Při zadání příkazu k zaplacení odvodu proto nutno počítat s časovou rezervou pro realizaci platebního příkazu.

Formulář Ohlášení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout a vyplnit, případně vyplnit na PC a následně vytisknout nebo na PC vyplněný odeslat úřadu práce prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí (viz odst. 4.2 odkazy).

K přímému odvodu do státního rozpočtu je nutné upozornit, že se nejedná o sankci, nýbrž o plnohodnotný způsob (jeden z možných) plnění povinného podílu zaměstnávání OZP.

Sankcemi na úseku zaměstnávání osob se zdravotním postižením, podmínkami a souvisejícími okolnostmi jsme se zabývali ve 2. lekci.

Kombinace způsobů plnění povinného podílu

Zákon umožňuje plnit povinný podíl zaměstnávání OZP také kombinací všech 3 způsobů plnění povinného podílu (§ 81 odst. 2 poslední věta ZZ).

Kombinaci jednotlivých způsobů plnění povinnosti zaměstnávat OZP si přiblížíme na příkladu, přičemž opět použijeme údaje zaměstnavatele z předchozích příkladů.

Příklad:

Rekapitulace: V roce 2018 odpracovali zaměstnanci 267 556 h při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2 000 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,35 OZP.

Výpočet: (267 556 / 2 000) × 4 % = 5,35.

Zaměstnavatel odebral od uznaného zaměstnavatele služby v hodnotě 514 000 Kč (bez DPH).

Výpočet: 514 000 / (7 × 31 225) = 2,35.

Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v I. stupni invalidity a po část roku zaměstnance ve III. stupni invalidity (ten se pro účely povinného podílu započítává 3×).

Zaměstnanec v I. stupni odpracoval v roce 2018 celkem 1 636 h a zaměstnanec ve III. stupni 1 258 h. Při výpočtu se počítá na 2 platná desetinná místa.

Výpočet:

  • 1. zaměstnanec: 1 636 / 2 000 = 0,81
  • 2. zaměstnanec: (1 258 / 2 000) × 3 = 1,88

Dále je nutné dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP se odečte zaměstnanec OZP a náhradní plnění.

Výpočet: 5,35 – 2,35 – 0,81 – 1,88 = 0,31

Podle výpočtu zbývá podíl 0,31 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I.–III. čtvrtletí sledovaného roku.

Výpočet: 0,31 × (31 225 × 2,5) = 24 200 Kč (zaokrouhlí se na celé koruny nahoru).

Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu.

Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní jejich přímým zaměstnáváním, případně dále náhradním plněním, již nemusejí provádět odvod do státního rozpočtu.

Při vyšším plnění této povinnosti případné „přeplnění“ propadá; toto plnění navíc oproti povinnému podílu nelze převádět do dalšího kalendářního roku.

Nesplní-li zaměstnavatel svou povinnost plnit povinný podíl zaměstnávání OZP žádným z možných způsobů ani jejich kombinací, stanoví mu krajská pobočka ÚP povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.

Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.