Předpisy v oblasti pracovních úrazů, nemocí z povolání a zdravotní způsobilosti zaměstnanců

K základním právním předpisům, jež regulují pracovněprávní vztahy v oblasti BOZP, patří zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, významná je zejména novela provedená zákonem č. 205/2015 Sb. z pohledu nové úpravy náhrad majetkové a nemajetkové újmy pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Dále je to zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. U tohoto zákona novely z roku 2016 zavedly zpřísnění některých povinností v souvislosti se zajištěním BOZP a dále provedly např. i změnu zákona o inspekci práce, rozšířením některých skutkových podstat přestupků a správních deliktů na úseku bezpečnosti práce, zpřísněním a zavedením nových sankcí za přestupky a správní delikty na úseku bezpečnosti práce.

K BOZP se vztahují i zvláštní právní předpisy, například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (významná je zejména poslední novela – zákon č. 91/2016, účinná od 15. 4. 2016), zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií (nahrazuje s účinností od 1. 10. 2015 zákon č.59/2006 Sb., který zrušil), zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Velice důležitý je dále zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů(stanoví mj. kategorizaci prací dle rizikovosti), významná je zejména novela provedená zákonem č. 267/2015 Sb., účinná od 1. 12. 2015, resp. v části od 1. 4. 2016,a zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka: Pro oblast školství je zvláštním právním předpisem upravujícím BOZP i zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud jde o dodržování právních předpisů v oblasti BOZP, byly přijaty některé zákony, jež upravují zejména organizaci, postupy a pravomoci při provádění kontrol a ukládání sankcí. Jedná se například o:

  • zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

S právní úpravou BOZP velmi úzce souvisejí i právní předpisy, jež upravují zdravotní způsobilost zaměstnanců a poskytování pracovnělékařských služeb. S účinností od 1. dubna 2012 upravuje tuto oblast zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Důležitý prováděcí předpis k tomuto zákonu představuje vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů. Má význam zejména pro stanovení rozsahu a obsahu pracovnělékařských služeb, druhu a účelu jednotlivých pracovnělékařských prohlídek, jejich periodicity a provádění.

Pro oblast zdravotní způsobilosti zaměstnanců a pracovnělékařských prohlídek přináší určité změny poslední novela zákona o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb., s účinností od 1.11.2017.

Prováděcí právní předpisy

Při provádění základní právní úpravy stanovené v uvedených zákonech, respektive zejména v zákoníku práce a v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se aplikují prováděcí právní předpisy, jež lze rozdělit do tří základních skupin.

Do první skupiny řadíme právní předpisy z oblasti BOZP k provedení zákoníku práce. Zákoník práce v příslušných ustanoveních předpokládá vydání prováděcích právních předpisů pro oblast osobních ochranných pracovních prostředků a dále pro problematiku pracovních úrazů, přičemž obsahuje výslovná zmocnění vlády ČR pro přijetí těchto prováděcích předpisů.

Poznámka: Do doby vydání nových prováděcích předpisů se postupuje podle vyjmenovaných právních předpisů přijatých k provedení „starého“ zákoníku práce – zákona č. 65/1965 Sb., zrušeného přijetím stávajícího zákoníku práce.

Do první skupiny patří:

  • nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků;
  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úraze, ve znění pozdějších předpisů.

Druhou skupinu tvoří právní předpisy k provedení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Do této skupiny řadíme:

  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů;
  • nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (k provedení § 21 písm. b) zák. č. 309/2006 Sb.);
  • nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů;
  • nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Do třetí skupiny prováděcích předpisů lze potom zařadit právní předpisy, které byly původně vydány k provedení zákona č. 65/1965 Sb. („starý“ zákoník práce), zrušeného k 31. prosinci 2006.

Poznámka:V souladu s § 23 zákona č. 309/2006 Sb. se až do doby vydání určených prováděcích právních předpisů postupuje nadále podle níže uvedených prováděcích právních předpisů.
Jedná se o následující nařízení vlády
■ nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
■ nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
■ nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
■ nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat;
■ nařízení vlády č.  339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru;
■ nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu;
■ nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky;
■ nařízení vlády č.  375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů.

K aplikaci předpisů a plnění povinností v oblasti BOZP byly přijaty další zvláštní právní předpisy, z nichž lze uvést například následující:

  • vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 180/2015 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích), nahrazuje s účinností od 1. 9. 2015 vyhlášku č. 288/2003 Sb., kterou zrušuje;
  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
  • nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů;
  • s tímto nařízením vlády úzce souvisí později přijatá vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání);
  • nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků;
  • nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky;
  • vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti;
  • vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů;
  • vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách;
  • vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Důležité: Z hlediska povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je důležitá vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.