Přehled základních pojmů a souvisejících právních předpisů


Základní pojmy

Inventurní soupisy

Dle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví jde o průkazné účetní záznamy obsahující druh majetku, jeho množství a ocenění, způsob ověřování skutečného stavu (např. počítáním, vážením, měřením), okamžik zahájení a ukončení inventury, podpis osoby odpovědné za zjištění skutečnosti a podpis osoby odpovědné za provedení inventarizace (viz kap. 4.1).

Inventarizační zápis

Někdy se také označuje jako „inventarizační zpráva“. Není povinnou písemností dle zákona o účetnictví nebo jiných právních předpisů, ale jeho vyhotovení lze doporučit jako shrnutí údajů o provedené inventarizaci zejména u větších účetních jednotek (viz kap. 4.2).

Pořizovací cena

Dle § 25 odst. 5 zákona o účetnictví se jí rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady související s jeho pořízením (viz kap. 6).

Reprodukční pořizovací cena

Jedná se o cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (viz kap. 6).

Vlastní náklady

Jejich vymezení je odlišné u zásob a u hmotného a nehmotného majetku: u zásob vytvořených vlastní činností se jimi rozumějí přímé náklady vynaložené na výrobu, případně i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě; u hmotného a nehmotného majetku (kromě pohledávek) se jimi rozumějí přímé náklady a nepřímé náklady vztahující se k výrobě (viz kap. 6).

Směrná účtová osnova

Je stanovena v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Rozlišuje deset účtových tříd (0–9), které dále dělí do účtových skupin (viz kap. 7.1).

Účtový rozvrh

Svůj účtový rozvrh sestavuje každá účetní jednotka na základě směrné účtové osnovy (viz kap. 7.2).


Související právní předpisy

Celou problematiku inventur a inventarizací upravuje v prvé řadě zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Povinnost účetních jednotek vyhotovovat inventurní soupisy vyplývá z § 30 odst. 1 zákona o účetnictví. Náležitosti inventurních soupisů vyplývají z § 30 odst. 7 zákona o účetnictví, ale závazné vzory formulářů nejsou stanoveny (viz kap. 4.1).

Pravidla oceňování jsou pro účetní jednotky stanovena v § 24–28 zákona o účetnictví, zejména pak v § 25. Při oceňování majetku a závazků hraje důležitou roli i zásada opatrnosti, vyplývající z § 25 odst. 3 a § 26 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví (viz kap. 6.1).

Ocenění majetku a dluhů v daňové evidenci je stanoveno v § 7b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení se hmotný majetek oceňuje podle § 29 zákona o daních z příjmů a pohledávky podle § 5 zákona o daních z příjmů (viz kap. 6.2).

Směrná účtová osnova je stanovena v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (viz kap. 7.1).