Shrnutí

U majetku a závazků ověřovaných inventarizací se podle jejich povahy provádí buď fyzická, nebo dokladová inventura, v některých případech i jejich kombinace: například u dlouhodobého nehmotného majetku zpravidla dokladová inventura, u dlouhodobého hmotného majetku převážně fyzická inventura, u zásob většinou fyzická inventura, u peněz a cenin fyzická inventura, u účtů v bankách a u bankovních úvěrů dokladová inventura, u cenných papírů kombinace fyzické a dokladové inventury atd.

Zvláštní pravidla platí pro neziskové subjekty při evidenci a inventarizaci uměleckých děl, která nejsou součástí stavby, sbírek, movitých kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a obdobných movitých věcí. Neziskové subjekty, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. provádějí inventarizace povinně dle vyhlášky č. 270/2010 Sb. Neziskové subjekty, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., provádějí inventarizace podle zákona o účetnictví a souvisejících právních předpisů.

Při inventarizaci cenných papírů se postupuje podle toho, zda se jedná o cenné papíry (v listinné podobě), zaknihované cenné papíry, či cenné papíry v úschově. Pokud má účetní jednotka větší množství cenných papírů, měla by vést i jejich samostatnou evidenci, která také slouží při inventarizaci k ověření stavů na příslušných účtech.

Inventarizací se ověřuje rovněž stav podrozvahových účtů, na nichž je účtováno například o zapůjčeném nebo pronajatém majetku, který účetní jednotka používá, avšak není jeho vlastníkem.

Po provedení fyzické či dokladové inventury následuje další fáze procesu inventarizace, kdy se stavy zjištěné inventurou porovnají s účetními stavy. Pokud se zjistí rozdíly, je třeba je prošetřit a ověřit, zda nedošlo například k chybě při inventuře, v účetních zápisech (kupř. vinou záměny podobných zásob) apod.

Problematika inventarizačních rozdílů je specifikována zejména v § 30 odst. 10 zákona o účetnictví a v Českém účetním standardu č. 007.