Spolupráce školy se zákonnými zástupci

Součástí vyučování a výchovy dětí, žáků a studentů bývají různé činnosti, které, podle platné legislativy, vyžadují spolupráci s rodiči, například žádost o potvrzení o bezinfekčnosti nebo zdravotním stavu dítěte pro různé sportovní činnosti, výjezdy na školy v přírodě či lyžařský výcvik.

Spolupracovat s rodiči musí škola také při zajištění osobních ochranných pomůcek (přilby, chrániče na končetiny, seřízené lyže či kola) – škola by zároveň měla vyžadovat potvrzení o odborném seřízení, aby v případě úrazu žáka mohla doložit, že sportovní prostředek byl v pořádku. Pokud sportovní prostředek provozuje škola, musí tato potvrzení zajistit sama.

Velmi často se v mateřské škole setkáváme s různými odrážedly, koloběžkami či tříkolkami. Je proto vždy nutné, aby školka v těchto případech zabezpečila jejich bezvadný stav a zároveň zajistila vhodné bezpečnostní prvky, např. přilby nebo chrániče. Školka samozřejmě může požádat o dodání ochranných prostředků rodiče, nicméně to nepovažujeme za nejšťastnější řešení, protože některé děti logicky přilbu mít budou, kdežto jiné ne. Zároveň pak bude hrozit vzájemné půjčování, kdy při poškození těchto pomůcek ze strany druhého dítěte může dojít k dalším nepříjemnostem s řešením náhrady škody. V případě úrazu se bude také velmi těžko prokazovat, že půjčená přilba kamaráda byla v pořádku.

V každém případě je to škola, kdo musí vždy vyhodnotit rizika a zajistit taková opatření, aby byla rizika odstraněna.

Příklad z praxe:

Zraněný žák druhé třídy na kolečkových bruslích

Žák na rozdíl od ostatních ve třídě neměl s ježděním na bruslích zkušenosti, ovšem šlo o sportovní třídu, kam přestoupil, takže se předpokládalo, že situaci zvládne. Rodiče dostali za úkol žáky vybavit bruslemi, helmou vhodnou na kolečkové brusle a chrániči na zápěstí, lokty a kolena. To vše si žák přinesl a učitel dohlédl na obléknutí všech ochranných prostředků. Žáka na konci hodiny pak upadl a zlomil si zápěstí ruky. Šetřeno to bylo jako školní úraz, i když učitelé a škola mu nemohli nijak zabránit. 6 týdnů měl chlapec sádru, pak rehabilitace. Rodiče pátrali, proč se zranění stalo, a zjistili v odborné prodejně, že jimi zakoupená ochrana rukou nebyla kvalitní ani vhodná na kolečkové brusle. Rodiče však vinili učitele a školu, protože měli podle jejich soudu poznat nevhodnost ochranného prostředku.

Pozor, škola musí dohlédnout na použití ochranných pomůcek, avšak co si žák vezme nebo mu rodiče koupí, je v jejich kompetenci a škola za to nenese odpovědnost. Proto buďte důslední a upozorněte rodiče na zodpovědnost za ochranné prostředky, které dětem pořídí.