Úvodní přehled úpravy

Právní úprava

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upraveno několika právními předpisy. V této oblasti také došlo od ledna 2015, v r. 2017, 2018, 2019 a od 1.1.2020 k několika změnám, kterým se budeme vedle stávající problematiky v dalších lekcích podrobněji věnovat.

Úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením najdeme zčásti v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Zákoník práce se věnuje zejména zvláštním pracovním podmínkám a zvýšené ochraně zdraví při práci osob se zdravotním postižením, rovněž s přihlédnutím k základní zásadě zákazu diskriminace jednotlivých zaměstnanců.

Základní, podstatná a nejrozsáhlejší úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením spadá do oblasti zákona č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZZ“). Nalezneme v něm zejména úpravu státní politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, plnění povinného podílu zaměstnávání těchto osob, vedení evidence jejich zaměstnávání a také přestupky na úseku jejich zaměstnávání.

Do 31. 12. 2016 existovala i specifická právní úprava v oblasti odměňování za práci osob se zdravotním postižením v předpisech o minimální mzdě.

Právní úprava podle zákoníku práce

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, upravujezvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (v § 237 až 247 ZP), mezi nimi samozřejmě i zvláštní pracovní podmínky zaměstnanců – osob se zdravotním postižením.

Právní úprava podle zákoníku práce vychází zejména z Listiny základních práv a svobod. Tato úprava má základ v čl. 29 Listiny, podle nějž mají osoby zdravotně postižené právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, stanovené zvláštními právními předpisy.

S konkrétní úpravou zaměstnávání osob se zdravotním postižením, povinnostmi zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně potom zákoník práce odkazuje na zvláštní právní předpisy. Takovým předpisem je v daných případech zákon o zaměstnanosti, konkrétně v § 67–84.

V jiných ustanoveních pak zákoník práce upravuje výjimky ze zákazu diskriminace ve vztahu k pracovním podmínkám, zaměstnávání a rozdílnému zacházení se zaměstnanci, kterými jsou osoby se zdravotním postižením.

Poznámka:

Již od 1. 1. 2012 je zrušena oznamovací povinnost zaměstnavatele o rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením (byl zrušen § 48 odst. 5 ZP).

Právní úprava podle zákona o zaměstnanosti

Základní právní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nalezneme v zákoně o zaměstnanosti. Tento předpis zahrnuje zejména důležité otázky státní politiky zaměstnanosti, plnění povinného podílu zaměstnávání zdravotně postižených osob, alternativní a náhradní plnění a vedení jejich evidence a dále neméně důležitou úpravu finanční podpory zaměstnavatelům při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, při zřizování pracovních míst na chráněném trhu práce a další podpoře zaměstnávání těchto osob, za předpokladu splnění zákonných podmínek. Zákon o zaměstnanosti dále upravuje přestupky na úseku zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Byly přijaty některé dílčí novely zákona o zaměstnanosti, které upravují zejména výši příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, respektive na úhradu provozních nákladů a zřízení pracovních míst pro tyto osoby.

Pro praxi je významná zejména úprava podle zákona o zaměstnanosti o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, o náhradním plnění i alternativním plnění tohoto podílu a o podmínkách daného plnění. Z pohledu praktického plnění povinností zaměstnavatelů je důležitá zákonná úprava evidence plnění povinného podílu, náhradního plnění tohoto podílu i alternativního plnění.

Neméně důležitá jsou i ustanovení zákona o zaměstnanosti, která upravují podmínky pro chráněný trh práce a příspěvky zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání na chráněném trhu práce. Tato ustanovení doznala změn s účinností od 1. 1. 2018 a dále od 1.1.2020, pokud jde o maximální výši příspěvku a možnosti jeho zvýšení.

Podrobně se touto úpravou plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, náhradním i alternativním plněním a jejich podmínkami budeme zabývat v následující lekci tohoto-semináře.

V další lekci potom budeme věnovat pozornost podmínkám pro chráněný trh práce a příspěvkům zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

Právní úprava v oblasti odměňování za práci osob se zdravotním postižením

Právní úpravu v oblasti odměňování představují předpisy o minimální mzdě. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změna v oblasti odměňování za práci osob se zdravotním postižením byla povedena novelou – nařízením vlády č. 336/2016 Sb. – s účinností od 1. 1. 2017.