Vliv klimatu ve třídě – prevence a řešení xenofobních výpadů, rasismu

Dobré klima třídy poznáme podle toho, že jsou vztahy mezi pedagogem a dětmi/žáky založeny na vzájemném pochopení, úctě, respektu a vřelosti.

Naopak nepříznivé klima třídy je zřejmé v případech, projevů negativismu, apatie, napětí, strachu a nedůvěry ze strany dětí/žáků.

Mysleme na včasnou prevenci šikany

Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikany definuje, že šikana je agresivní chování ze strany žáka/ů vůči žákovi nebo skupině žáků či učiteli, které se v čase opakuje (nikoli nutně) a je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně, sociálně a/nebo v případě šikany učitele také profesionálně. Šikana je dále charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese.

Škola má ze zákona jednoznačnou odpovědnost za vytváření a udržování bezpečného prostředí, za ochranu žáků a jejich zdraví a za předcházení vzniku jakýchkoli forem rizikového chování na škole, tedy i šikany. Je důležité, aby se na vytváření bezpečného prostředí a předcházení šikany podílela celá škola.

Výskyt rasismu a extremismu ve škole je podmíněn i tradicemi, specifiky a problémy určitého regionu a podmínkami na konkrétní škole. Příklon k extremismu ovlivňují osobnostní dispozice, které jsou dotvářeny rodinným, školským a volnočasovým prostředím. Rasismus se může projevovat formou exkluze, tzn. vyloučení z různých aktivit a sociálních skupin nebo podceňováním schopností a potenciálu určitých osob.

Preventivní výchovně vzdělávací působení musí být neoddělitelnou součástí výuky a života základních škol.

Není dostatečně účinné preventivní aktivity realizovat pouze jako volnočasové aktivity organizované školou či školským zařízením, nebo nejrůznějšími formami mimoškolní činnosti (sportovní kluby, střediska volného času apod.). Každodenní život školy musí mít takovou kvalitu, aby dětem a žákům umožňoval osvojit si potřebné pro-sociální kompetence.

Základními kompetencemi v rovině prevence xenofobního chování a rasismu jsou:

  • Posilování komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku.
  • Vytváření pozitivního sociálního klimatu – pocitu důvěry.
  • Formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám – právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje.

Legislativní rámec a dokumenty k problematice:

  • Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (v platném znění).

Základní složky systému prevence a předcházení šikaně a výpadů xenofobního chování ve škole:

  • Ve škole je osoba pověřená specifickými otázkami prevence a řešení xenofobních výpadů a šikany (zpravidla školní metodik prevence).
  • Konkrétní, jasná a srozumitelná pravidla v chování, začleněná do školního řádu.
  • Nastavení konkrétních důsledků, neplnění a porušení pravidel.
  • Nastavení třídních pravidel prevence a spolupráce v třídním kolektivu.
  • Vzájemně provázaná komunikace s pedagogy.
  • Realizace systému primární prevence ve škole.
  • Vytvoření školního programu proti šikanování.
  • Podpora a rozvoj pedagogů v oblasti primární prevence. Začlenění této oblasti do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
  • Pravidelná realizace třídnických hodin.
  • Vytvoření sítě pomoci pro žáky.