Výhody formativního hodnocení

Zavádění formativních forem hodnocení do praxe českých škol je zatím spíše intuitivní a můžeme ho pozorovat zejména v posledním desetiletí. Existuje mnoho učitelů, kteří formativně hodnotí, aniž by věděli, co se pod pojmem formativní hodnocení skrývá. Jestliže jako učitel jinak učím, vzniká moje potřeba i jinak hodnotit.

Formativní hodnocení je takové hodnocení, které probíhá během učení a přináší dětem a žákům užitečnou informaci v průběhu vzdělávacího procesu. Důležité je, aby do hodnocení byli zapojeny děti samotné. Učitel prostřednictvím hodnocení zjišťuje, co se dítě opravdu naučilo a podle toho se rozhoduje o dalším postupu.

Možná by bylo lepší místo termínu formativní hodnocení užívat pojmenování hodnocení ve formativní funkci. Z této formulace je totiž jasnější, že nejde o to říci žákovi, kam došel, ale dát mu vodítko na cestě.

Učitelé, kteří používají formativní hodnocení, nesrovnávají děti a žáky mezi sebou, ale zaměřují se na dosahování učebních a výchovně – vzdělávacích cílů u každého z nich.

Jaká jsou rizika?

Při zavádění metod formativního hodnocení nelze počítat s rychlým efektem.

Obtíže způsobuje i přístup rodičů, kteří často kladou otázku: „Co jsi dostal?“, protože je zajímá známka. Místo toho, aby se spíše ptali „Co jsi se naučil? “

5 cest formativního hodnocení:

1) Učitel se musí postarat, aby děti znaly a přijaly cíl, aby o něm přemýšleli a rozuměli mu.

Pokládáme si otázku:

Rozumí děti, čeho chceme dosáhnout?

Rozumí děti, jakými prostředky/postupy můžeme cíle dosáhnout?

2) Pochopily děti, zda dosáhly nebo nedosáhly cíle?

Pokládáme si otázku:

Vysvětlili jsme dětem dostatečně, co je cílem činnosti, aktivity, tématu?

3) Má učitel možnost průběžně získávat informace o tom, jak děti dělají pokroky?

Pokládáme si otázku:

Máme nastaveny prostředky, které děti mohou využít jako sdělení svého pokroku?

4) Každé téma, aktivita, činnost by měla mít nastaveny parametry pro vzájemné hodnocení dětí.

Pokládáme si otázku:

Mají děti dostatek prostoru pro vzájemné hodnocení?

5) Každé téma, aktivita, činnost by měla mít prostor pro sebehodnocení.

Pokládáme si otázku:

Mají děti prostor pro sebehodnocení?

Formativní hodnocení se používá ke sledování učení dětí a žáků během vzdělávací aktivity, zatímco souhrnná hodnocení se používají k hodnocení učení dětí a žáků na konci vzdělávací aktivity.

Proč je dobré používat formativní hodnocení v praxi?

  • Můžeme hovořit o základech STRATEGIE VZDĚLÁVACÍHO PROCESU.
  • Metoda přináší možnost konkrétně nastavených cílů/kritérií hodnocení úspěchu.
  • Podporuje zpětnou vazbu, popisný jazyk.
  • Děti se učí „zdravému“ sebehodnocení a sebereflexi.
  • Protože pokládá základy vrstevnického hodnocení u dětí.
  • Prostřednictvím účinných nástrojů děti dokáží učiteli sdělit informaci, kterou by jinak neuměly popsat.
  • Děti nestagnují, posouvají se vpřed, dle svých možností.
  • Učitel má přehled o jejich „statusu“.
  • Zlepší se komunikace ve třídě.
  • Formativní hodnocení může pomoci i dětem s poruchami komunikace.
  • Podpoříme samostatnost dětí, úkol > cesta -> cíl.
  • Formativní hodnocení může být dobrou motivací a příkladem také pro rodiče dětí, zejména děti, které čeká povinná školní docházka.

Složky formativního hodnocení