Vývojové poruchy a logopedické vady

Kdy je vhodná spolupráce s odborníkem

Důležité!
V případě podezření na jakoukoliv odchylku ve vývoji dítěte je vhodná konzultace s odborníkem již kolem 3. roku věku dítěte. V tomto období lze výrazně využít plasticitu mozku pro rozvoj senzoricko-motorických dovedností, které jsou základním stavebním kamenem pro rozvoj kognice, tudíž i komunikace.

Jak vhodně komunikovat se zákonnými zástupci

Upozornit na určité vývojové rozdíly mohou rodiče/rodina dítěte nebo pediatr, ale velmi často také pedagogové mateřských škol.

Rozhovor s rodiči by měl být podpůrný, ne děsivý, jelikož první zdání může klamat. Zároveň si musíme uvědomit, jak velké trauma rychlým soudem rodičům způsobíme, proto musí být naše sdělení o možném problému co nejvíce podpůrné a vše vysvětlující.

Pozor
Nejednou se stalo, že učitelky mateřských škol v dobré víře sdělily rodičům, že jejich dítě je autista, jen proto, že se chovalo „divně”. Po vyšetření ostatními odborníky se ukázalo, že se jedná například o vývojovou dysfázii. Je nutné šetřit moderními diagnózami a vědět, že diagnózu autismu může potvrdit jen velmi erudovaný pedopsychiatr nebo specializovaná centra určená především k diagnostice (např. APLA).

Každé dítě je jedinečná individualita, a tudíž je jakákoliv „diagnostická škatulka“ malá. Zároveň je podstatné mít dostatečnou klinickou praxi pro určování diagnózy, jelikož syndromy nebo typy narušené komunikační schopnosti mají škály možných symptomů, o kterých se můžeme dozvědět i na internetu. Diagnózy se zároveň mohou vyskytovat v různých kombinacích.

Symptomy a projevy dítěte od 2,5 do 6 let

Uvádíme symptomy dle okruhů, které jsou nejvíce zřetelné. Jednotlivé diagnózy mají často kombinaci těchto symptomů v různé intenzitě.

Symptomy a projevy jsou typické pro tyto diagnózy
Dítě nemluví, komunikuje minimálně nebo má svůj vlastní slovník (žargon) opožděný vývoj prostý, vývojová porucha (vývojová dysfázie, mutismus, vývojová dysartrie); sluchová porucha nebo vada, porucha autistického spektra, těžká myofunkční porucha, mentální retardace atd.
Dítě nereaguje na zvuky, slova, instrukce sluchová porucha nebo vada, vývojová dysfázie, mentální retardace, porucha autistického spektra nebo jiná psychiatrická diagnóza
Dítě salivuje (slinotok může být viditelný v koutcích, na spodním rtu, při řečové produkci nebo při klidovém stavu) pravděpodobně má obtíže s citlivostí nebo hybností orofaciálního svalstva. Může jít o dysfagii, dyspraxii, vývojovou dysartrii nebo myofunkční poruchu.
Dítě má poruchy chování Psychiatrická diagnóza (zejména syndrom ADHD, poruchy autistického spektra), mentální retardace, vývojová dysfázie, ale i hypersenzitivita, citová a sociální deprivace.
Dítě mluví, ale jeho výpověď neodpovídá dané komunikační situaci (postižení pragmatické jazykové roviny) anebo je jeho řeč až na úrovni žargonu vývojová dysfázie, sémanticko-pragmatická porucha, mentální retardace, sluchová porucha nebo vada, porucha autistického spektra či jiná psychiatrická porucha.
Dítě má motorické obtíže v hrubé, jemné motorice a grafomotorice specifická vývojová porucha motorických funkcí, vývojová dysfázie, vývojová dysartrie, mentální retardace, dyspraxie.
Dítě má poruchu výslovnosti dyslalie, myofunkční porucha, dyspraxie, vývojová dysartrie, vývojová dysfázie, nezralost sluchové percepce, porucha nebo vada sluchu.

 Vymezení uvedených diagnóz

Školní věk a SPU

  1. Specifické a nespecifické poruchy učení

Specifické poruchy učení jsou buď samostatnou diagnózou, nebo jsou součástí klinického obrazu dětí s vývojovou poruchou řeči. Studie docentky MUDr. Dlouhé, CSc., dokládají prevalenci až 80% dysortografie u dětí s vývojovou dysfázií. Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie a dysortografie jsou nejčastějšími obtížemi dětí s vývojovou dysfázií při školní docházce.

  1. Koktavost (balbuties)

Koktavost je velmi závažná diagnóza, která se úzce pojí s vývojovými poruchami řeči. Nezřídka se stává, že při nedostatečné zralosti dětí s intaktním i s nerovnoměrným vývojem dochází při nástupu do školy k velkému výkonovému přetížení, které může vyústit v poruchu plynulosti řeči.

Důležité!
Pokud tato situace nastane, musí rodič či pedagog neprodleně oslovit odborníky, aby se neplynulost nezafixovala.

Terapie pak musí být komplexní a intenzivní. Sociální a školní prostředí by se mělo upravit tak, aby bylo co nejméně zatěžující.

Důležité!
Diagnostikovat vývojové poruchy řeči není jednoduché a odborníci by měli být profesionálové s dostatečnou praxí a adekvátním odborným vzděláním. Přesto chybovat může každý z nás, a proto je více než nutné vzájemně spolupracovat, komunikovat a podílet se na diagnostice, terapii a edukaci.

Doporučená literatura:

Dlouhá: Vývojové poruchy řeči, Publisher, Praha 2003

Svoboda, Krejčířová, Vágnerová: Psychodiagnostika dětí a dospívajících, Portál, Praha 2009

Lechta: Terapie narušené komunikační schopnosti, Portál, Praha 2005

Škodová, I. Jedlička: Klinická logopedie, Portál, Praha 2007