Zásadní změny společného vzdělávání

  • Individuální vzdělávací plán a jeho změny

Ministerstvo školství se rozhodlo využití individuálního vzdělávacího plánu jakožto podpůrného opatření limitovat, a to zejména proto, že je považují za příliš rozšířené. Pokud je z poradenského doporučení dostatečné zřejmé, jak má být žák ve škole vzděláván, není nutné tvořit individuální vzdělávací plán. Záleží na tom, zda školské poradenské zařízení dostatečně vysvětlí škole, jak má pro toho konkrétního žáka zorganizovat výuku. Plán pedagogické podpory není nutné vytvářet vůbec. Důvodem je odlišná praxe na školách a ne vždy efektivní využití. 

  • Doporučení a zprávy školských poradenských zařízení

Zásadnější změny vyhláška přináší v oblasti vydávání doporučení k podpůrným opatřením. Není možné vydat další doporučení pro žáka, který již doporučení od školského poradenského zařízení má. Příčinou je tzv. poradenská turistika, kdy podle názoru Ministerstva školství rodiče v minulosti hledali školské poradenské zařízení, které mu tzv. dalo to, co on chce. Toto opatření obsahuje výjimky. Nové doporučení se vydává v případě, že se změní vzdělávací potřeby žáka.

Více doporučení bude vydáno také v případě, že se žák vzdělává ve více institucích nebo je třeba spolupráce více poradenských zařízení (v případě potřeby návštěvy dalšího specializovaného pracoviště z důvodu vyšetření žáka).

Vyhláškou se změnila doba platnosti různých doporučení a lhůty pro přehodnocování doporučení.

Platnost doporučení je od 1. 1. 2020 nově dva až čtyři roky (v odůvodněných případech). Poradna sama vyhodnocuje, zda je u žáka potenciál změny a v jakém časovém horizontu. Pro žáky s lehkým mentálním postižením má 1. doporučení platnost jeden rok, další potom dva roky.

Pro zařazení dítěte nebo žáka do školy nebo třídy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona se platnost doporučení prodlužuje až na čtyři roky.

Prodlužuje se také lhůta pro průběžné vyhodnocování poskytnutých podpůrných opatření. Lhůta zůstane přiměřená povaze speciálních vzdělávacích potřeb a bude v kompetencích poradenského zařízení ji určit. Personální podpora bude vyhodnocována vždy po roce. 

  • Pozice asistenta pedagoga

Změny nalezneme v prvním odstavci paragrafu 5, který upravuje fungování asistenta pedagoga ve třídě, posiluje jeho roli jako asistenta učitele, kterému pomáhá při práci se žáky celé třídy. V návaznosti na to se v tomto paragrafu ruší omezení, kdy se mohl asistent pedagoga věnovat pouze čtyřem žákům.

Novela klade větší důraz na sdílení asistentů pedagoga mezi více žáky. Současně pokud ze školy odejde žák, který asistenta potřeboval, asistent zůstává, jestliže se ve škole nachází další takový žák.

Po zavedení systému podpory žáků se SVP byla v rámci analýzy implementace společného vzdělávání a zjištění některá legislativní pravidla, která praktické uplatnění podpůrných opatření zásadně komplikují. Mezi priority současného pojetí inkluzivního vzdělávání patří nastavení podmínek efektivního a účelného využívání finančních prostředků v souladu s původním záměrem systému podpůrných opatření.

Aktuální znění vyhlášky od 1. 1. 2020 umožňuje působení tři pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci by měli být ve třídě běžné školy maximálně tři, z toho maximálně jeden AP ve třídě financovaný ze státního rozpočtu. Výjimka bude platit pro mateřské školy, kde je povinnost předškolního vzdělávání. Taktéž pro školy a třídy podle § 16 odst. 9 zákona zůstane v platnosti pravidlo čtyř pedagogických pracovníků ve třídě. 

Pozor, příloze č. 1 vyhlášky vznikl nový pododdíl 1.11. Ten poukazuje na změny v oblasti přístupu financování podpůrných opatření.

Konkrétně se jedná o změny u podpůrných opatření:

a) spočívajících v činnosti asistenta pedagoga;

b) spočívajících v činnosti speciálního pedagoga;

c) spočívajících v činnosti školního speciálního pedagoga;

d) spočívajících v činnosti školního psychologa;

e) pedagogické intervence;

f) předmětu speciálně pedagogické péče;

g) speciálních učebnic;

h) speciálních učebních pomůcek a

i) kompenzačních pomůcek.

Změny nastávají až s příchodem nového žáka s novým doporučením. Dokud bude ovšem ve třídě žák se „starým“ doporučením, bude ve třídě výuka organizována podle „starých“ pravidel. 

  • Organizace vzdělávání dětí/žáků/studentů se SVP

 Inkluzivní vyhláška nastavuje parametry organizace vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a konkretizuje počty ve třídách. Ve třídě se může vzdělávat zpravidla nejvýše pět žáků se SVP s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně, a to s přihlédnutím ke skladbě těchto podpůrných opatření a povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáků.

Pamatujte, že počet žáků se SVP s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně nesmí přesáhnout jednu třetinu žáků ve třídě.

Omezení počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se však neuplatní u školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 34 odst. 3 nebo § 36 odst. 7 zákona.

  • Podpora žáků s OMJ i bez podpůrných opatření

Děti a žáky s odlišným mateřským jazykem může ale škola podporovat i bez vyjádření školského poradenského zařízení. Například zorganizovat výuku češtiny, zajistit si potřebné učebnice a pomůcky nebo připravit vhodný plán podpory.

Povinnost školní docházky a oblast vzdělávání dětí/žáků cizinců definuje:

  • 36 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon);
  • vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky;
  • vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.